FotonMag

AceBeam představil kompaktní a zároveň poměrně výkonnou EDC svítilnu EC20 s trojicí špičkových LED, spirálovitým designem, možností plynulého stmívání a doplňkovými RGB LED. Svítilna se nabízí ve třech různých variantách s odlišnými diodami pro různé potřeby uživatelů.

Základní verze svítilny využívá LED Luxeon HL4X a poskytuje široký kužel světla s maximálním světelným tokem 2800 lumenů a dosvitem 310 metrů. Alternativní dálková verze svítilny se třemi novými diodami Luminus SFT-25R HI zase poskytuje větší dosah paprsku až 370 metrů při maximu 2500 lumenů. A konečně do třetice je zde také speciální verze s CRI >90, která pro změnu využívá LED Nichia 519A s maximálním výkonem 1900 lumenů a neutrálnější barevnou teplotou 5000 K. U všech tří variant jsou přítomny také slabší RGB zdroje, které umožňují zapnout reflektor na červenou, zelenou, modrou nebo proměnlivou barvu.

Z hlediska principu ovládání se AceBeam tentokrát rozhodl pro zajímavý krok a dal uživateli na výběr. Může si zvolit, zda chce ovládat jas reflektoru zcela plynule (cca 25 až 1400 lumenů), anebo raději klasicky po několika pevných úrovních vzestupně nebo sestupně. Uprostřed ocelového tlačítka se také nachází barevná kontrolka, která se po vybití baterie pod 30 % kapacity rozsvítí červeně.

Jako primární zdroj energie AceBeam použil vlastní Li-ion akumulátor 18650 s nadprůměrnou kapacitou 3300 mAh a integrovaným USB-C portem pro nabíjení. U všech tří variant svítilny s odlišnými LED platí, že na jedno nabití akumulátoru lze střední režim kolem 500 lm používat zhruba 4 hodiny a nízký režim 25 lumenů celých 24 hodin. Do svítilny lze alternativně vložit také dvě jednorázové baterie CR123A, například po vybití akumulátoru v outdoorových podmínkách bez možnosti nabití.

Co do velikosti AceBeam EC20 měří 11 cm a včetně akumulátoru váží jen 116 gramů. Je odolný proti nárazům a pádům z výšky 1,5 metru a vodotěsný do hloubky 2 metrů. Zadní konec je opatřen magnetem pro uchycení svítilny k železným objektům. Svítilna je k dostání za 1599 Kč, pouze verze s LED od Luminus stojí 1699 Kč.

Zdroje: svitilny.eu, acebeam.com

Malá americká firma Droplit uvedla na trh deštník, který osvětluje uživatele a jeho nejbližší okolí. Celkem 19 LED umístěných přímo pod středem kupole vydává světelný tok až 375 lumenů, což lze s přimhouřením oka přirovnat k jedné 40W wolframové žárovce, popřípadě k modernímu LED zdroji s příkonem cca 3 W.

Droplit prezentuje svůj svítící deštník jako produkt vhodný například pro noční venčení psa nebo pro rodiče s dětmi. V podstatě spojuje svítilnu s deštníkem, takže může uživateli uvolnit jednu ruku třeba právě pro držení vodítka, snadnější sebrání psího bobku, držení dítěte a podobné činnosti. Jistou výhodou je také zvýšení bezpečnsti ve zhoršených viditelnostních podmínkách, což se může hodit třeba na neosvětlených přechodech nebo při chůzi po krajnici silnice. A také se samozřejmě jedná o poměrně originální předmět, který umožní vystoupit z davu.

Po technické stránce se nejedná o nic složitého, s trochou kreativity by šlo podobný deštník „zbastlit“ i podomácku. V rukojeti deštníku se ukrývá válcovité bateriové pouzdro na 3 mikrotužkové baterie AAA a spínací tlačítko ON/OFF, které zároveň slouží i pro uvolnění jezdce a rozevření deštníku. Baterie by měly vydržet na zhruba 48 hodin svícení.  Elektronika má jen základní, blíže nespecifikovanou voděodolnost pro běžné používání, rozhodně však není zcela vodotěsná při ponoření. Podle vyjádření firmy se jedná o kvalitnější deštník „prémiové kvality“. Není stahovací, má pevnou tyč z hliníku. Jen tak pro představu se Droplit Umbrella prodává za 60 USD (1400 Kč), zatím ale není k dispozici doprava mimo USA pro koncové zákazníky z Evropy.

Zdroje: ledinside.com, droplitco.com

Jihokorejská společnost LG Display kdysi patřila mezi největší výrobce klasických LCD displejů na světě. Jejich výrobu už nedávno kompletně ukončila, namísto nich se naplno zaměřuje na zobrazovací technologie OLED, TFT (Thin Film Transistor, prakticky nová generace LCD) a také na ohebné displeje. Právě v onom posledním odvětví se společnost nedávno pochlubila s prototypem vysoce ohebného a roztahovatelného displeje.

Vývoj displeje vzešel z národního projektu jihokorejského Ministerstva obchodu, průmyslu a energetiky odstartovaného roku 2020, do kterého je kromě LG Display zapojeno dalších 19 výzkumných institucí. Původní cíl projektu počítal s roztahovatelností o 20 %, což se podařilo zrealizovat již v roce 2022.

Vědcům se však podařilo zajít ještě dál a nejnovější prototyp se teď může roztáhnou již o celou polovinu. Dvanáctipalcová obrazovka se tak může zvětšit až na velikost 18 palců. Přitom má displej vysoké rozlišení 100 PPI (pixelů na palec) a plné RGB barvy. K úspěchu přispěly nové technologie jako je speciální silikonový materiál a také průlomový přístup k elektronickému zapojení jednotlivých mikro-LED zdrojů o velikosti 40 mikrometrů.

Displej údajně přežije až 10 000 roztažení, je lehký a tenký, navíc má mít odolnost i proti extrémním teplotám. LG Display demonstroval různé možnosti jeho využití, například jako nositelný displej v hasičském zásahovém obleku, který by záchranářům ukazoval aktuální informace o situaci. V jiných scénářích zase LG představil variantu pro oděvní průmysl, variantu s dotykovým ovládáním pro automobilovou přístrojovou desku měnící tvar nebo variantu pro herní průmysl.

Zdroj: ledinside.com

Německá společnost TrinamiX se zabývá vývojem rozličných spektroskopických zařízení. Již před rokem jsme zde psali o jejich speciálním IR modulu do mobilních telefonů, který dokázal analyzovat různé biometrické údaje jako je hydratace pokožky nebo výskyt prediabetu. Tentokrát TrinamiX ve spolupráci s automobilovou společností Continental překvapila poněkud odlišným konceptem, tzv. displejem pro neviditelné biometrické snímání (Invinsible Biometrics Sensing Display).

Zařízení do palubních desek automobilů má podobu OLED displeje s vysokým rozlišením, který v sobě ukrývá speciální infračervené kamery (NIRCam) a lasery vyzařující neviditelné světelné spektrum. Senzory plní různé funkce. Jednou z nich je 3D mapování polohy posádky, což může být v případě nehody použito pro efektivnější nasazení airbagů. To funguje mimo jiné na principu odražených paprsků laseru a algoritmu založeném na umělé inteligenci. Zařízení také podle vyjádření TrinamiX dokáže rozeznat textilní materiály, díky čemuž pozná, zda jsou bezpečnostní pásy správně zapnuty.

Senzory také monitorují některé tělesné funkce, jako je měření srdečního pulzu, pomocí kterých může zařízení rozpoznat stresové situace nebo blížící se zdravotní problém vyžadující pohotovost. Mohlo by tak například spustit jistá opatření pro zajištění bezpečnosti posádky a ostatních účastníků silničního provozu.

Projekt již obdržel ocenění od největšího veletrhu spotřební elektroniky na světě Consumer Electronics Show (CES), kde se každoročně od roku 1967 objevují přelomové novinky, jež mnohdy zásadně mění náš svět.

Zdroj: ledinside.com

V průběhu 21. století jsme byli svědky prudkého rozvoje zobrazovacích technologií. Objemné vakuové obrazovky postupně nahradily ploché LCD displeje a svého času také plazmové obrazovky. Velký boom zažívají i domácí projektory využívající extra výkonné LED. Dnes jsou každopádně za vrchol považovány OLED a MicroLED displeje se špičkovou kvalitou obrazu, které jsou však zatím velmi nákladné na výrobu. V tomto vývoji se ale často zapomíná na MiniLED displeje, které v současnosti tvoří pomyslný most mezi cenově dostupnými LCD a obrazově dokonalými OLED a MicroLED. Podívejme se blíže na princip jejich fungování.

Podsvícení běžných LCD

MiniLED displeje jsou v principu běžné displeje z tekutých krystalů (LCD), avšak doplněné o mnohem lepší podsvícení s možností lokálního stmívání. Zatímco běžné LCD obrazovky mají jednolité a konstantní podsvícení tvořené řádově desítkami standardních LED – v lepším případě po celé ploše, v horším případě jen po stranách – MiniLED displeje používají řádově tisíce miniaturních diod o velikosti 0,1 až 0,2 mm.

Podscvícení MicroLED

Takovéto podsvícení umožňuje celý displej rozdělit až na tisíce stmívacích zón, které se zhasínají tam, kde jsou v obraze tmavá místa. MiniLED tak ve srovnání s běžnými LCD nabízí mnohem lepší kontrast a mnohdy také vyšší jas i energetickou efektivitu. Z hlediska obrazové kvality tak mohou MiniLED šlapat na paty displejům OLED, avšak stále ještě za nižší cenu.

Co se týče větších technických detailů, různé MiniLED obrazovky se od sebe navzájem mohou výrazně lišit svým provedením. Začněme u podsvícení, kdy se používají různé způsoby osazení diod:

• Zatím nejpoužívanější je technologie POB (package on board), kdy je každý jeden světelný bod umístěný ve vlastním pouzdře, které se následně pájí na plošný spoj. Je to cenově efektivní řešení, kvůli tloušťce výsledného provedení se však nehodí pro ultra-tenká zařízení.
• Alternativou je technologie COB (chip on board), kdy se světelné body nachází přímo na plošném spoji. Jednotlivé čipy tak mohou být umístěny více natěsno a poskytovat uniformnější podsvícení a vyšší jas, na druhou stranu je COB už mnohem náročnější na výrobu, a tedy dražší.
• Nejelegantnějším řešením je technologie COG (chip on glass), kdy se čipy instalují místo plošného spoje na skleněný substrát, což poskytuje lepší optické vlastnosti a ještě tenčí provedení. Dosud se však ještě jedná o stále vyvíjenou a náročně využitelnou technologii.

Ilustrace 2D stmívání zón

Také strategie stmívání se mohou u různých MicroLED displejů lišit. V základě lze rozlišit jedno-rozměrné (1D) stmívání, kdy se zhasne vždy celý sloupec nebo řádek stmívacích zón, anebo dvoj-rozměrné (2D) stmívání, kdy lze ovládat každou jednu stmívací zónu zvlášť. Jak už možná tušíte, druhá možnost poskytuje mnohem lepší kvalitu obrazu, je však mnohem náročnější na provedení kvůli vyšší komplexitě ovladačů. Proto se dnes častěji setkáme s 1D stmíváním, což je u HDR obrazovek s menším počtem stmívacích zón dostačující.

A nakonec se podívejme ještě na tzv. halo efekt, jednu z největších slabin MicroLED technologie – jde o jev, kdy světlo nechtěně uniká z rozsvícených stmívacích zón do těch zhasnutých a vytváří tak rušivou záři. Inženýři vyvíjejí různá řešení, jak tento efekt omezit. Na jednu stranu se snaží navrhnout co nejlepší řešení optického charakteru, aby jednotlivé stmívací zóny co nejlépe odizolovali od sebe navzájem. Také pomáhá „natlačit“ vrstvu světelných čipů co nejblíže LCD vrstvě, to však zase může ztěžovat odvod tepla z čipů. Vedle toho také existují různé algoritmické strategie, které analyzují distribuci jasu a různě upravují intenzitu jasu stmívacích zón. Různé typy obrazů a scén však mohou vyžadovat zcela odlišné algoritmy, proto se někdy používají i konvoluční neuronové sítě pro vytvoření pokročilejších adaptivních algoritmů.

Na závěr lze říct, že dokud se razantněji nesníží náklady na výrobu OLED a MicroLED displejů, MiniLED technologie bude tvořit skvělou alternativu. Z hlediska jejich konstrukce však existují různé proměnné, kdy komplexnější provedení kromě vyšší kvality obrazu zvyšuje i cenu. Inženýři často hledají vyvážený poměr mezi výslednou cenou a optimální vizuální kvalitou, obecně však platí, že vyšší cena obrazovky bude pravděpodobně souviset s vyšší kvalitou obrazu.

Zdroje: ledinside.com, tailorpixels.com

Vědci z japonské Ósacké univerzity vytvořili světově první polovodičový modrý laser s měnitelnou vlnovou délkou s citlivostí na desetiny nanometrů. Jedním z jeho hlavních účelů má být využití v ultrafialových zařízeních pro sterilizaci a dezinfekci. Vzhledem ke kompaktním rozměrům a nadprůměrné životnosti by se tyto lasery mohly v budoucnu objevit i v našich domácnostech v rámci čističek vzduchu nebo třeba ledniček. Studie byla zveřejněna v časopise Applied Physics Espress.

Modré nitridové polovodičové lasery jako takové nejsou nic nového. Původně vznikly pro Blu-ray technologii a následně nalezly využití i ve zpracování kovových materiálů jako je měď či zlato. Také se předvídá jejich využití v laserových displejích nové generace. Nicméně takovéto běžné modré lasery oscilují na různých vlnových délkách, což se nehodí právě pro zařízení na vysoce efektivní konverzi modré vlnové délky na ultrafialovou – konkrétně na oblast far-UVC (210-230 nm), jež se používá pro efektivní a zároveň relativně bezpečné zneškodnění patogenů. Tato konverzní zařízení totiž mají velmi úzké rozpětí přijímané modré vlnové délky kolem 460 nm, dosud k tomu používala objemné a nákladné lasery s ultra-krátkými pulzy.

Nový laditelný laser stavící na principu speciální štěrbinové struktury polovodiče však nyní umožní vyrábět dostupnější a kompaktnější zdroje ultrafialového záření pro kontinuální používání, navíc s prodlouženou životností. Právě proto se hovoří i o možném praktickém využití v domácích zařízeních.

Zdroj: ledinside.com

Imalent uvedl na trh vysoce výkonnou kapesní svítilnu, jež v sobě spojuje celou řadu zajímavých funkcí. Silný kužel světla doplňuje poměrně silná červená LED se světelným tokem 100 lumenů, ovládání je tvořeno dvěma tlačítky i s taktickými funkcemi, OLED displej zobrazuje užitečné informace a zajímavý je také originální design svítilny s modrým protiskluzovým povrchem připomínajícím kůži.

Z hlediska světelného zdroje Imalent tradičně sáhl po značce Cree a její řadě vrcholných LED čipů Extreme High Power (XHP), konkrétně využil jeden čip XHP70.2. S ním dokáže svítilna vydat krátkodobý světelný tok až 6000 lumenů s dosvitem 347 metrů s dobou svícení něco přes 1 minutu, případně lze zapnout stále ještě vysoký výkon 3000 lumenů na dobu 2,5 minuty. Dlouhodoběji pak lze využívat výkony 1400 lumenů a níže, s výdrží řádově jednotky až desítky hodin. Doplňkový režim rychlého stroboskopu má sílu 3600 lumenů, obyčejné červené blikání má 100 lumenů. Svítilna dohromady nabízí 9 režimů svícení.

Jako interní akumulátor byl použit typ 18650 s kapacitou 3000 mAh. S dostatečně silným USB adaptérem jej lze dobít za 1,5 hodiny skrze USB-C port na horní straně svítilny. Stav baterie se zobrazuje na monochromatickém OLED displeji, spolu s aktuálně používaným režimem.

Imalent BL70 vzhledem ke svému nevšednímu designu nedisponuje ocelovou sponu na připnutí, s malými rozměry 9,3 x 2,8 x 3,5 cm a vahou 158 gramů se však může svítilna pohodlně vlézt do kapsy. Dírkou na zadní straně svítilny lze také provléct poutko na ruku, které je součástí balení. Podle testů je svítilna nárazuvzdorná proti pádům z výšky 1,5 metru na jakoukoli stranu a vodotěsná do hloubky dvou metrů se stupněm krytí IP68. Všestrannou svítilnu lze zakoupit za 2 099 Kč.

Zdroj: svitilny.eu

Olight Baton 3 Pro Max je vylepšená verze populární řady EDC svítilen, která získala dvojnásobné zlepšení maximálního výkonu na 2500 lumenů. Kužel světla je poměrně široký, s dosvitem až 135 metrů. Svítilna se také dočkala několika drobných úprav z hlediska funkčnosti. Zajímavou novinkou je nově pojatý indikátor stavu baterie v tlačítku, který se nyní aktivuje krátkým zatřesením svítilny – oproti běžným systémům, kde se stav baterie zobrazí jen chvíli po zapnutí, je to příjemná inovace. Navíc to může pomoci najít na svítilně spínač v úplné tmě.

Olight se s tímto novým modelem také rozhodl pozměnit svůj přístup ke své často používané funkci proximity sensor. Jedná se v podstatě o ochranu proti popálení, kdy v případě rizikových extrémních výkonů svítilna zaznamená případný objekt před reflektorem a automaticky ztlumí výkon. Užitečné je to třeba při náhodném sepnutí svítilny v kapse. Pro mnohé uživatele však byl tento senzor příliš přecitlivělý a aktivoval se i při falešných událostech. Nyní to Olight napravil, a při pouze krátkodobém zaclonění k útlumu nedojde. Funkci je případně možné i zcela deaktivovat.

Celkem svítilna nabízí pět stupňů výkonu od 1 do 2500 lumenů. Díky většímu Li-ion akumulátoru 21700 se štědrou kapacitou 5000 mAh vydrží na jedno nabití dost dlouho: vyšší režimy kolem 4 hodin, střední režim 120 lumenů skoro celý den a nejnižší režim 1 lumen poskytuje maximálních 60 dní. Baterii lze dobít přímo ve svítilně přes USB magnetický port do čtyř hodin. Ovládání jedním tlačítkem je dobře zapamatovatelné a umožňuje okamžité zapnutí silného stroboskopu (2500 lumenů).

Jak jsme u Olightu zvyklí, celokovová konstrukce svítilny z leteckého hliníku vydrží nárazy a pády z výšky 1,5 metrů a je vodotěsná do ponoru 2 metry. Svítilna měří 11,4 cm s průměrem těla 2,6 cm. Obousměrná ocelová spona poskytuje různé způsoby nošení, případně ji lze odmontovat. Cena Olight Baton 3 Pro Max v černé nebo oranžové variantě činí 2 699 Kč včetně DPH.

Zdroje: olight.com, svitilny.eu

Podle patentů Hynka Medřického, popularizátora světelné hygieny a poznatků o cirkadiánním rytmu, vznikla upravená verze již staršího modelu všestranné čelovky Fenix HM51R Ruby V2.0. Design nové svítilny Fenix Vitae zůstal stejný, avšak světelný výstup prošel razantní proměnou s ohledem na větší šetrnost k našemu spánkovému režimu.

O cirkadiánním rytmu – jakýchsi biologických hodinách člověka i zvířat – jsme tu psali už mnohokrát, protože světlo v něm hraje klíčovou roli. Člověk je po statisíce let adaptovaný na přirozené střídání bílého denního světla, které nás hned po ránu nabudí, a jeho noční absence, během které se začne vyplavovat hormon tmy a spánku melatonin. Používání ohně v minulosti tento proces nijak nenarušovalo, avšak moderní zářivky a běžné LED zdroje již ano, a to kvůli vysokému obsahu krátkovlnné modré složky světla. Mezi dlouhodobé důsledky tohoto narušení pak může patřit zejména horší spánek a s tím spojené další potíže.

Co tedy v tomto ohledu nabízí čelovka Fenix Vitae? Uživatel může v základu přepínat mezi dvěma kroky. Jako první se vždy zapne čisté oranžovo-červené světlo s nastavitelným světelným tokem 1 nebo 5 lumenů. To může posloužit třeba k odemknutí zámku, posvícení ve stanu nebo při noční výpravě na toaletu, kdy už nechceme zbytečně narušit pocit ospalosti. Při večerní procházce nebo běhu po neosvětlené silnici může fungovat také jako bezpečnostní červené světlo (s možností zapnout blikání).

Druhým krokem je už celospektrální, extra teplé bílé světlo s maximálním světelným tokem 600 lumenů. Teplota chromatičnosti je 1800 K, jež zhruba odpovídá barevné teplotě ohně (klasické žárovky měly pro srovnání 2800 K, denní bílé světlo má kolem 5 000 K). Barevné spektrum prémiové LED Nichia je zde výrazně ořezáno o krátkovlnné spektrální oblasti od modré po zelenou. Ve výsledku se tak jedná o velmi šetrné a relativně výkonné osvětlení, které také oproti prvnímu kroku umožňuje mnohem lepší rozeznání barev objektů. Svítilna poskytuje pět pevných úrovní jasu (600 – 320 – 120 – 50 – 3 lm), avšak uživatel si může svítilnu přenastavit na ovládání plynulou regulací v rozmezí 3 až 320 lumenů.

Součástí balení je vlastní akumulátor Fenix RCR123A 700 mAh, který se dobíjí přímo ve svítilně přes skrytý USB-C port. Při používání středních výkonů si lze užít zhruba 1,5 až 5,5 hodin nepřetržitého svícení, v nízkých režimech až desítky hodin. Nabíjení zabere zhruba 1,5 hodiny, nouzově lze také vložit jednorázovou baterii stejné velikosti.

Z hlediska dalších funkčních a designových parametrů už se jedná o klasickou svítilnu značky Fenix i se všemi jejími kvalitami. Samotnou svítilnu lze snadno vyjmout z čelního popruhu a používat ji v ruce, nebo ji za ocelovou sponu připnout za kapsu či poutko. Díky magnetické koncovce ji lze přichytit také na železné objekty. Celokovové provedení z lehké a odolné hliníkové slitiny zajišťuje vysokou nárazuvzdornost (testováno na pádech z výšky 2 metrů) a plnou voděodolnost (IP 68). I s popruhem přitom čelovka Fenix Vitae váží pouhých 80 gramů. Cena je 2 499 Kč včetně DPH.

Zdroj: kronium.cz

Různá sportoviště po celém světě nahradila klasické dřevěné podlahy za zcela novou plochu podsvícenou nespočtem LED. Nespornou výhodou těchto videopodlah je schopnost okamžitě překreslit čáry pro různé sporty a konfigurace, nebo je rovnou vymazat pro nesportovní akce. Také zvládnou i různé barevné animace pro zpestření sportovních událostí a – buďme realisté – pro marketingové účely. Jako výhodu lze brát alespoň to, že nahrazují klasické nálepky sponzorů na parketách a po skončení profesionálního zápasu je lze ihned vymazat. Ovládají se jednoduše přes dotykovou obrazovku. Podle vyjádření výrobce jsou tyto podlahy také inkluzivní pro zrakově postižené, vozíčkáře a autisty.

Tyto podlahy poskytuje Německý výrobce ASB GlassFloor v několika různých provedeních. Z technického hlediska se jedná o patentovaný tečkovaný povrch s údajně výtečným „gripem“ a elasticitou, mezi použitými materiály figuruje hlavně sklo a hliník. Pád nebo sklouznutí po této podlaze prý nezpůsobuje popáleninové úrazy vzniklé třením. Na rozdíl od lakovaných dřevěných podlah jsou také bez zápachu. Očekávaná životnost podlahy jako takové je 70 let. Samotné LEDky mají poměrně nadstandardní životnost 100 000 hodin (při průměrném používání 4 hodiny denně, 7 dní v týdnu, vydrží právě oněch 70 let).

V současnosti se tyto LED podlahy od Německé firmy již používají v několika státech Evropy, v USA i v Číně. Mezi největší projekty firmy patří nainstalování videopodlah na sportoviště Oxfordské či Kentucké univerzity, na vrcholné americké sportovní události NBA All-Star 2024, nebo také na basketbalovém stadionu FC Bayern v Mnichově.

Zdroje: ledinside.com, asbglassfloor.com