FotonMag

Nová odnímatelná čelovka Fenix HM71R dokáže i navzdory velice kompaktním rozměrům zazářit koncentrovaným světelným tokem 2700 lumenů až na vzdálenost 230 metrů.

Jak už je u designů čelovek Fenix zvykem, i tentokrát světlo zajišťují dva reflektory – dálkový a široký. Ten první zajišťuje dioda Luminus SFT-70 s jasným bílým světlem, zatímco široký světelný kužel s neutrálním bílým světlem poskytuje LED Luminus SST-20. Každý z reflektorů nabízí čtyři režimy svícení. Široký reflektor například poskytuje nejvyšší výkon 500 lm po dobu 8 hodin, 200 lm po 16 hodin nebo také úsporný režim s 400hodinovou výdrží.

Vyměnitelný Li-ion akumulátor 21700 lze dobíjet přímo z čelovky pomocí skrytého USB-C portu. Jeho kapacita je 5000 mAh a plného nabití dosáhne do 4 hodin. Stav baterie lze kdykoli zkontrolovat pomocí tlačítka a barevné světelné indikace.

Čelovka byla navržena zejména pro náročnější činnosti jako jsou noční práce na stavbě či v průmyslu, záchranářství nebo třeba jeskyňářství. Zkrátka všude tam, kde je u svítilny zapotřebí vysoká odolnost a jasné světlo, klidně i po dobu celé směny. Během vteřiny si ji uživatel může dle potřeby sejmout z čelního popruhu do ruky či za opasek, případně zpět na hlavu. Své využití ale čelovka najde i ve světě sportu a outdooru. Samozřejmostí je odolnost proti pádům a nárazům i voděodolnost do hloubky 2 metrů (IP68). Cena včetně DPH činí 3299 Kč.

Zdroje: kronium.cz, fenixlight.com

Snad každý nadšenec do technologií zná Moorův zákon, který předvídá stabilní vývoj výpočetní techniky. Podle něj se přibližně každé dva roky zdvojnásobí počet tranzistorů v integrovaném obvodu, a to při zachování stejné ceny. Méně známý je pak Haitzův zákon, který obdobným způsobem předvídá pravidelné zlepšování výkonu a efektivity LED.

Haitzův zákon praví, že každých deset let se množství světla vyzářeného jednou LED zvýší dvacetkrát, přičemž cena za jeden lumen se zároveň desetkrát sníží. Pro každou barvu světla to platí zvlášť.

Vědec Roland Haitz, svého času pracovník u společností Hewlett-Packard a Agilent Technologies, přišel se svou technologickou prognózou na přelomu milénia na základě dosavadního vývoje světelných diod. Vytvořil tak optimistický předpoklad, že pokud se do výzkumu nalije dostatek financí, LED se stane za dvacet let nejefektivnějším a nejrozšířenějším světelným zdrojem.

Ještě v roce 2010 se Haitzova předpověď přesně vyplnila, když od společnosti Cree přišla komerčně dostupná bílá LED s efektivitou 100 lm/W. Dalším předvídaným milníkem pak mělo být dosažení efektivity 200 lm/W roku 2020. Praxe však dokázala Haitzovu teorii předehnat, když tuto hranici překonala společnost Philips Lighting už v roce 2017.

Někteří odborníci tak dnes volají přinejmenším po redefinici Haitzova zákona, protože maximální teoretická fyzikální účnnost bílých LED se pohybuje někde kolem 300-330 lm/W a již nebude dále možné ji zdvojnásobovat. V současnosti se například klade čím dál větší důraz na koncept Human Centric Light (HCL), tedy osvětlení zaměřené na přirozené lidské potřeby. Spíše než na extrémně výkonné a efektivní LED za každou cenu tak dnes pozornost vývojářů směřuje také na rovnoměrné rozložení barev viditelného spektra a absenci blikání.

Zdroje: compoundsemiconductor.net, emergingtechbrew.com, researchgate.net

Foto: [1] Geek3; [2] haitzled.com; [3] Xiaobing Luo

Ve 21. století se LED technologie rozmohly do té míry, že už jsou tím nejefektivnějším světelným zdrojem v domácnostech, průmyslu a nejnověji také v pěstování plodin. Budoucnost navíc slibuje využití LED v hi-tech oblastech, jako je bezdrátová síť Li-Fi či senzor LiDAR. Snadno tak zapomeneme, že světelné diody si v minulosti prošly velmi dlouhým vývojem. Připomeňme si několik zásadních milníků v historii LED.

1927 – Ruský vědec Oleg Vladimirovič Losev publikoval v několika světových vědeckých časopisech vynález zcela první LED. Jeho objev však ještě nespustil žádnou technologickou revoluci. Zřejmě i proto, že jím použitý karbid křemíku (SiC) byl pro světelné diody vysoce neefektivní a tedy nepraktický.

1962 – Za první LED vyzařující viditelné červené světlo se považuje ta, kterou vynalezl Nick Holonyak. Použil polovodič GaAsP, používaný pro některé barvy LED dodnes. Zajímavostí je, že ji vyvinul v laboratořích společnosti General Electric, kterou kdysi spoluzakládal „vynálezce“ žárovky Thomas Alva Edison.

1964 – Proslulá technologická společnost IBM poprvé využila červenou LED pro svůj počítač. Kvůli velmi malé výkonosti se tehdy dala světelná dioda využít maximálně jako kontrolka a vzhledem k vysoké ceně se hodila jen pro laboratorní použití. Jedna taková dioda od společnosti General Electric stála zpočátku až 260 dolarů, dnešním ekvivalentem to je zhruba 50 000 Kč.

1971 – Na trh přišla zcela první kapesní kalkulačka s LED displejem, Busicom LE-120A “HANDY”. Stála v té době astronomických 395 dolarů. To by se dnes po započtení inflace rovnalo zhruba 3000 dolarů, tedy 65 000 Kč. Přitom zvládala „jen“ sčítat, odečítat, násobit a dělit.

1972 – George Craford, jeden z Holonyakových žáků, zvýšil efektivitu původní červené LED desetinásobně a také vynalezl první žlutou LED. Dva doktorandi ze Standfordské univerzity v tomtéž roce vynalezli první modrou LED.

80. léta – Velké společnosti se začínají předhánět ve vývoji čím dál výkonnějších LED. Experimentují s novými polovodiči i technologiemi výroby.

1993 – Japonsko-americký vědec pracující pro společnost Nichia Shuji Nakamura vynalezl modrou LED s velmi vysokým jasem, využil nitridu galia (GaN). Díky tomuto objevu mohla později vzniknout i technologie Blu-ray, také to uspíšilo vývoj bílých LED. Nakamura za svůj význačný počin získal Nobelovu cenu za fyziku.

1996 – Vynález bílé LED byl velmi dlouho náročným problémem, který se konečně podařilo vyřešit tři roky po vynálezu výkonné modré LED. Opět za tím stála společnost Nichia, kde vědci zkombinovali Nakamurovu modrou diodu s luminoforem YAG (Yttrium Aluminum Garnet). Tento objev konečně umožnil využít LED pro běžné osvětlení. Bylo pak už jen otázkou času a výzkumu, než se světelné diody staly natolik výkonné, efektivní a levné, aby zcela nahradily klasické žárovky, zářivky i výbojky.

Zdroje: led-professional.com, ledlightinginfo.com, energysavinglighting.org

Foto: [1] ledmuseum.candlepower.us; [2] Nigel Tout; [3] Ladislav Markuš

Fenixlight přichází na trh s novým modelem ze své série E, zaměřené na všestranné svítilny pro každodenní užití. Svítilna Fenix E35R se od své přímé předchůdkyně E35 V3.0 liší nejen vestavěným nabíjením, ale i vyšším maximálním světelným tokem (3100 lm) a dosvitem (260 m). Stala se tak novou absolutní špičkou série.

Li-ion akumulátor typu 21700 poskytuje vysokou kapacitu 5000 mAh a nabít jej lze za 3 hodiny pomocí USB-C konektoru, který se ukrývá pod gumovým krytem na boku svítilny. Zdrojem jasného světla je výkonná LED Luminus SST-70.

Jak už je u nových kousků série E zvykem, i svítilna Fenix E35R nabízí 5 výkonů svícení + stroboskop. Při nejvýkonnějším režimu TURBO je celková doba svícení 2,5 hodiny. Naopak při nejúspornějším režimu ECO poskytuje svítilna stále ještě uspokojivý výstup 30 lm s dosvitem 25 metrů – takto zvládne svítit 69 hodin. Chytrý indikátor navíc po stisknutí tlačítka ukazuje, jaký je zrovna stav baterie.

Stejně jako její předchůdkyně, i svítilna Fenix E35R si udržuje kompaktní rozměry 120 x 26,5 mm. Na rozdíl od ní má navíc magnetickou koncovku pro praktické uchycení svítilny na železných površích. Díky zaručené odolnosti proti pádu z výšky 1 metru a voděodolnosti do hloubky 2 metrů (IP68) se na ni lze spolehnout při většině sportů, pracovních i outdoorových aktivit. Standardní cena je 2199 Kč.

Zdroje: kronium.cz, fenixlight.com

SunLike LED je technologie vyvíjená společností Seoul Semiconductor, která si klade za cíl co nejvěrněji napodobit přirozené denní světlo. Poprvé se přední výrobce LED veřejně vytasil se SunLike technologií roku 2017 a od té doby už jsou tato „sluneční světla“ běžně dostupné na trhu pro domácnosti, kanceláře i veřejné prostory. Nově teď tuto technologii aplikoval i švédský výrobce aut Volvo.

Volvo využilo SunLike LED osvětlení ve svém novém plně elektrickém SUV Volvo EX90. Tyto LED mají v interiéru auta doplňovat denní světlo procházející panoramatickou střechou a okny, dále pak osvětlují i zadní kufr, dveřní kapsy a podlahu.

Kromě čistě designové motivace skandinávských návrhářů, kdy plnospektrální osvětlení působí mnohem příjemněji a poskytuje přirozenější barvy, je zde podle vyjádření Volva i snaha redukovat namáhání očí a bolesti hlavy. To totiž bývá problém u LED s vysokým podílem modrého spektra a nepříjemným poblikáváním. Podle studií, které Seoul Semiconductor vypracoval společně se dvěma univerzitami, SunLike osvětlení slibuje příznivější vliv na naši pozornost, produktivitu i zdraví zraku v porovnání s běžnými LED.

Zdroje: ledinside.com, seoulsemicon.com

Ohebné displeje rozhodně nejsou nic nového pod sluncem. Podíváme-li se hluboko do jejich historie, pak první ohebné „e-papíry“ byly vynalezeny již roku 1974. Ohebné displeje sestavené z LED se začaly objevovat na začátku našeho století, před deseti lety přišly na trh první skládací smartphony, a dokonce už se objevily i první pružné displeje s microLED a vysokým rozlišením.

Výzkumníci z korejského institutu KIMM teď posunuli technologii ohebných LED displejů ještě o krok dál. Jejich nový „meta-displej“, jak novou technologii nazvali, totiž můžete nejen ohnout, ale specifickým způsobem i rovnoměrně roztáhnout do stran a tedy zvětšit. A to až o 24,5 % bez degradace obrazu. Využili při tom tzv. mechanické metamateriály, které částečně čerpají inspiraci z tradičního japonského umění kirigami (v podstatě origami s nůžkami).

Představte si, že máte na kusu elastické gumy – tedy na zcela obyčejném materiálu – natištěný obrázek. Co se stane, když jej uchopíte za dvě protilehlé strany a roztáhnete? Obrázek se uprostřed přirozeně smrskne, deformuje. Oproti tomu nový meta-displej se zachová proti běžnému očekávání jinak. Díky použití metamateriálů s auxetickými vlastnostmi se tento meta-displej roztáhne rovnoměrně po celé své ploše do všech čtyř stran. Díky tomu také nedojde k promáčknutí povrchu meta-displeje, pokud bude položen na nerovnoměrný povrch.

Výzkumníci z korejského institutu zatím vytvořili první microLED meta-displej s úhlopříčkou 3 palce. O svém zajímavém počinu informovali v recenzovaném časopise Advanced Functional Materials. Další kroky povedou podle člena týmu Dr. Bongkyuna Janga k zavedení této technologie do praxe. Kromě využití do mobilů a podobných elektronických zařízení může ohebný meta-displej najít potenciální využití také v medicíně a kosmetice.

Zdroje: azooptics.com, onlinelibrary.wiley.com

Fenix přichází na trh s novou sportovní čelovkou HL32R-T. Světlo poskytují dva oddělené reflektory, přičemž každý z nich je ovládán vlastním tlačítkem a nabízí tři úrovně jasu. Dálkový reflektor s diodou Luminus SST20 vyzařuje užší světelný paprsek pod úhlem 15° a při nejvyšším světelném toku 800 lumenů dokáže prozářit tmu až do dálky 132 metrů.

Široký reflektor s LED Redlight naopak slouží k osvícení širšího zorného pole uživatele pod úhlem 80°. Podle síly světla dokáže svítit 8 až 150 hodin. To pak ještě doplňuje režim blikání SOS, který sám o sobě zvládne svítit 12 dní.

Zdroje energie je Li-ion akumulátor Fenix ARB-LP1900 s kapacitou 1900 mAh, který lze plně dobít za tři hodiny. Nabíjí se skrze skrytý USB-C port na boční straně svítilny. Nicméně pokud se uživatel ocitne s vybitou čelovkou uprostřed divočiny, může akumulátor nouzově vyměnit za 3 baterie typu AAA – ty kvalitnější dnes již standardně poskytují kapacitu kolem 1000 mAh. Aktuální stav nabití zobrazuje barevný indikátor.

Výrobce zaručuje odolnost proti rozbití při pádu čelovky z výšky dvou metrů, proti mrazům do -35 °C a vzhledem k ochraně IP66 i proti prachu a silnému dešti. I s akumulátorem váží čelovka 107 gramů a velikostí se vejde do dlaně. Uživatelsky pohodlné uchycení na hlavě zajišťuje široký popruh se Sport Fit systémem. Doporučená cena je 1899 Kč včetně DPH.

Zdroje: kronium.cz, fenixlight.com

Maximálním světelným tokem 500 lumenů se může pochlubit vylepšená nabíjecí baterka Fenix E03R V2.0. Pro srovnání je to zhruba tolik světla, kolik by vydala klasická vláknová žárovka o výkonu 40 W, případně moderní pětiwatová LED žárovka. Na rozdíl od nich však tento nový drobný „fénix“ vyzařuje koncentrovaný kužel světla, který prořízne tmu až do vzdálenosti 90 metrů. To jsou oproti původní verzi svítilny Fenix E03R (V1.0) zhruba dvojnásobné hodnoty.

Při zmiňovaném maximálním výkonu vydrží tato klíčenková svítilna zářit až 1,3 hodiny. Pokud se uživatel spokojí s menším svitem, pak může baterka svítit 2 hodiny (150 lm), 6,5 hodin (30 lm) nebo v režimu ECO i 30 hodin při 5 lumenech. Relativně výkonné bílé světlo zajišťuje LED MATCH CA18.

Kromě čtyř režimů bílého světla může tento Fenix blikat či svítit i červeně, a to světelným tokem 5 lumenů. Zabudovaný Li-pol akumulátor s kapacitou 400 mAh lze dobít pomocí skrytého USB-C portu za zhruba 2 hodiny nabíjení.

Díky rozměrům 5,25 cm x 2,6 cm se pohodlně vleze do kapsy. Skvěle se tak hodí do situací, kdy si uživatel potřebuje posvítit jen příležitostně. Třeba při noční procházce se psem, na odemykání nebo třeba i na rychlé vytažení věcí z batohu při campingu. Náhodnému zapnutí svítilny v kapse brání elektronický zámek i zapuštěný design tlačítka. Odolné pouzdro z hliníkové slitiny s ochranou IP66 zaručeně přežije prudký déšť i pád z výšky 1 metru. Cena této šikovné svítilny je 799 Kč.

Zdroje: kronium.cz, fenixlight.com

Vědcům z prestižního výzkumného centra SMART (Singapore-MIT Alliance for Research and Technology) se podařilo vytvořit dosud nejmenší křemíkovou LED na světě. Její šířka je menší než jeden mikrometr, přitom ale dokáže vyzařovat více světla než dosavadní křemíkové světelné diody značně větších rozměrů.

Nejde přitom jen o nějakou vědeckou kuriozitu s minimálním praktickým užitkem. V blízké budoucnosti by tato přelomová technologie mohla vstoupit i do našich běžných životů ve velmi zajímavé podobě. Například má potenciál technologicky umožnit, aby se kamery našich smartphonů proměnily v mikroskopy schopné zachytit objekty o velikosti jednotek či nižších desítek mikrometrů – tedy na úrovni bakterií či lidských tělesných buněk. Podle vyjádření vědců by stačilo doplnit již existující smartphony pouze o tuto novou LED a nějaký velmi chytrý software.

Výzkumníci toto zajímavé využití už experimentálně vyzkoušeli a s výsledky se pochlubili v recenzovaném časopise Nature Communications. Jedná se o technologii tzv. digitální holografické mikroskopie, která se obejde bez běžných čoček. Pomocí této nové miniaturní LED vědci nasvítili vzorek (latexové kuličky o průměru 20 μm) a zaznamenali jej pomocí miniaturní CMOS kamery o velikosti 1,76 cm x 1,33 cm. Tak vznikl holografický záznam vzorku, který následně bylo nutné rekonstruovat pomocí vysoce komplexního algoritmu s využitím umělé inteligence. Výsledný obraz této metody má natolik vysoké rozlišení, že výrazně předčí klasické mikroskopy s optickými čočkami.

Obrovský potenciál nové micro-LED se pak nabízí zejména v medicíně, kde umožní posun v oblasti zobrazovacích metod nebo miniaturních implantátů.

Zdroje: hackster.io, newatlas.com

Určitě tu situaci dobře znáte. Jdete rušným městem a zastavíte se na přechodu pro chodce bez semaforu. Kouknete vpravo, nic nejede, kouknete vlevo, zpoza zatáčky zrovna vyjíždí velké SUV. Nějakou chvíli pozorujete, zda vás řidič zaregistroval a už zpomaluje, nebo jestli vás bude víceméně ignorovat. Pro jistotu čekáte, dokud není auto natolik blízko, abyste za předním sklem spatřili řidiče a jeho případné gesto. Špatné vyhodnocení situace může vést k vážné nehodě, přičemž obzvláště riziková jsou v tomto ohledu velká SUV.

Škoda Auto teď přišla s neotřelým nápadem, jak silniční bezpečnost do budoucna zlepšit. Momentálně testuje prototyp speciálního zařízení na svém elektrickém modelu Enyaq iV. Tohle SUV od Škody má v běžné verzi obyčejnou masku chladiče z plastu, který mohou zákazníci za příplatek nahradit designovou maskou Crystal Face, která má elegantní podsvícení. Nově ale vývojáři ze Škody zkoušejí pilotní projekt, ve kterém originální masku nahradili speciálním LED displejem.

Pokud Enyaq iV začne zpomalovat před přechodem, na předním LED displeji se automaticky rozehrají piktogramy v zelených barvách. Konečná podoba symbolů se prozatím testuje, většinou ale mají podobu zeleného panáčka a šipek. Pokud program naopak vyhodnotí, že auto nezastaví, zobrazí se na displeji výstražné červené trojúhelníky či křížky. Řidič zároveň na vnitřní obrazovce automobilu může vidět, co LED displej zrovna chodcům ukazuje.

Zdroje: topgear.com, autodaily.com.au