FotonMag

Zejména v souvislosti s pandemií COVID-19 se na začátku tohoto desetiletí rozmohl trend všelijakých technologických vychytávek, které mají omezit šíření patogenů. Velkou roli v tom hrají i LED technologie, ať už například v senzorech LiDAR hlídajících rozestupy nebo v dezinfekci veřejných prostorů ultrafialovým zářením UV-C. Hned několik společností se zaměřilo i na dveřní kliky, které jsou jedním z nejčastějších přenašečů patogenů, obzvláště v nemocnicích.

Mnohé vývojářské firmy vyřešily tento problém tak, že navrhly vnější zařízení s dezinfekčními UV-C LED, které se přimontuje na dveře poblíž kliky. Tu pak zpravidla automaticky ozáří vždy po jejím použití. Menší firma Polarity Medical technology na to šla z opačného konce a navrhla průhlednou kliku SafeTOUCH s ultrafialovými LED zabudovanými přímo uvnitř.

Ačkoli se nové kliky ještě nedostaly naplno na trh, CEO firmy Tom Chi už v rozhovoru pro LEDsMagazine specifikoval některé její parametry. Menší množství UV-C diod v klice by mělo zničit patogeny do 3 až 6 sekund. Povrch průsvitné kliky je navržen tak, aby ultrafialové záření nebezpečné pro člověka zůstalo co nejblíž povrchu kliky a nevyzařovalo do prostoru. Infračervené senzory navíc zajišťují, aby klika nezářila, pokud se k ní zrovna někdo přiblíží. Zdroj energie je řešen pomocí akumulátoru zabudovaného do snímatelného tělesa pod klikou, případně skrze stálý 9V zdroj. Součástí kliky může být i odnímatelný modul pro dezinfekci vzduchu v okolí dveří.

V současnosti je naplánována instalace klik SafeTOUCH do dvou nemocnic v Nizozemsku, také se čeká na schválení některých patentů. Na poslední kvartál roku 2023 už firma plánuje masovější rozšíření. Kromě nemocnic se samozřejmě nabízí využití dezinfekčních klik do všech typů sdílených prostor, ať už jsou to veřejné toalety, korporátní kanceláře nebo třeba hotely.

Zdroje: ledsmagazine.com

Výrobce svítilen Olight přišel na trh s novou zbraňovou svítilnou. Je to první svítilna svého druhu, která namísto LED využila jako světelný zdroj relativně novou technologii LEP. Díky ní dokáže prozářit tmu až do dálky 530 metrů, a to při světelném toku „pouhých“ 250 lumenů a zachování kompaktních rozměrů.

Technologie LEP (Laser Excited Phosphor) funguje na principu zaostřeného modrého laseru, který se odrazí od fosforového prvku na kovovém podkladě. Odražený paprsek již tvoří bílé širokospektrální světlo, které je pak ještě zaostřeno čočkou. Ve výsledku LEP dokáže dosvítit násobně dál, než tradiční LED, oproti světelným diodám má ale mnohem užší světelný kužel. Proto se LEP příliš nehodí pro běžné osvětlení na kolo či outdoor, zato však se skvěle osvědčí jako pátrací nebo právě zbraňové svítilny.

Zdrojem energie pro tuto unikátní LEP ve zbraňové svítilně je dvojice lithiových baterií CR123A. Maximálním výkonem dokáže svítilna svítit 4 minuty, následně se světelný tok automaticky sníží na 60 lumenů s výdrží 3 hodiny. Ovládání je řešeno dvěma tlačítky po obou stranách svítilny, vyhoví tedy i levákům. V případě současného stisknutí tlačítek se zapne taktický stroboskop.

Připevnění na zbraňovou lištu zajišťuje vyměnitelný adaptér typu GLOCK i 1913, společně se zajišťovací páčkou pro rychlou montáž svítilny. Ochrana IPX6 zaručuje odolnost svítilny proti silnému dešti. Tělo svítilny je tvořeno z odolného leteckého duralu s povrchovou úpravou Hard Anodized III. K dostání je za 4679 Kč včetně DPH.

Zdroje: svitilny.eu, olightworld.com

Výrobci LED dnes mají obrovské pole možností, co se týče navrhování světel. Poměrně svobodně mohou měnit teplotu chromatičnosti či vyvážení modré složky. Lékařští odborníci nyní vydali prohlášení, aby toho vývojáři LED využili a zohlednili tzv. cirkadiánní rytmus člověka.

Cirkadiánní rytmus řídí spoustu našich biologických procesů jako je spánek, bdělost, trávení či regulace krevního tlaku a je tak nezbytný pro dobré zdraví. Tento rytmus byl po tisíce let přirozeně závislý jen na slunci, s umělým osvětlením dnes ale bývá často rozhozený.

Za iniciativou stojí Martin Moore-Ede, bývalý profesor na Harvardu. Provedl dotazníkový průzkum u 248 vědců, kteří dohromady vydali 2 697 recenzovaných studií zabývajících se cirkadiánní rytmem a světlem. Naprostá většina z nich se například shodla na tom, že intenzivní vnitřní světlo v noci narušuje cirkadiánní rytmus a že dlouhodobé narušení tohoto rytmu obecně škodí zdraví (souhlasilo 98,4 % vědců), zvyšuje riziko spánkových poruch (87,7 %) či dokonce riziko obezity a cukrovky (74,7 %).

Obzvláště zajímavé je také tvrzení, na kterém se shodlo 93,2 % vědců: zvyšování energetické efektivity světel je žádoucí, avšak jen pokud nezvyšuje riziko narušení cirkadiánního rytmu a vážného onemocnění.

Moore-Ede k tomu řekl, že „méně než 0,5 % prodávaných světel dnes chrání cirkadiánní zdraví změnou modré složky v průběhu dne a noci. Mnoho lidí ve světelném průmyslu tvrdí, že cirkadiánní věda není dostatečně vyzrálá na to, aby ji šlo začlenit do výroby. Proto jsme oslovili vedoucí vědce zabývající se cirkadiánními rytmy a světly.“

Vědec se domnívá, že stomiliardový světelný průmysl potká podobný osud, který už potkal mnoho jiných potenciálně škodlivých průmyslových odvětví – vznik standardů, kontrola klamavých tvrzení výrobců, případně i regulace.

Zdroje: ledsmagazine.com, researchsquare.com

Foto: [1] public domain, [2] YassineMrabet

Vývojáři společnosti Fenixlight navrhli novou taktickou svítilnu Fenix GL06 určenou primárně pro pistole. Lze ji připevnit na zbraňové lišty standardů GLOCK a 1913. Pasuje tedy mimo jiné i na pistole České zbrojovky série P-10 C, P-10 SC, P-10 F, P-07, P-09, Shadow 2, Shadow 2 compact a další. Je tak například kompatibilní i se služebními zbraněmi Policie ČR a Armády ČR, případně i s airsoftovými replikami.

Zdrojem světla je jedna prémiová LED CREE XPL HI se světelným tokem 600 lumenů s dosvitem 140 metrů. Svítilna se tak hodí zejména pro využití ve vnitřních prostorech a na bližší vzdálenosti. Ovládání zajišťují dvě tlačítka po stranách svítilny, díky čemuž ji mohou pohodlně používat i leváci. Po stisknutí obou tlačítek najednou se Fenix GL06 přepne do režimu stroboskopu.

Zdrojem energie je nabíjecí akumulátor Fenix ARB-L16-700UP s kapacitou 700 mAh. Ten se dobíjí přes micro-USB konektor umístěný na akumulátoru samotném. V případě potřeby jej lze vyměnit za jednorázovou baterii typu CR123A.

Díky tělu z leteckého tvrzeného hliníků je svítilna odolná, a to při zachování poměrně nízké hmotnosti 69 gramů včetně akumulátoru. Výrobce zaručuje odolnost proti pádu z 1 metru a voděodolnost při ponoření dle stupně krytí IPX7. Doporučená cena je 2 299 Kč včetně DPH.

Zdroje: kronium.cz, fenixlight.com

Senzory LiDAR začínají už nyní hrát velkou roli v digitalizaci průmyslu, vytváření 3D modelů prostoru i v řízení autonomních vozidlech. Zajímavé uplatnění tato technologie nalezla i v době pandemie COVID-19, kdy senzory dokázaly hlídat dodržování předepsaných rozestupů. O něco podobného teď nově šlo i na obřím hudebním festivalu Rock am Ring, kde senzory LiDAR zajišťovaly pojistku proti umačkání lidí.

Německý Rock am Ring konaný na začátku června je jedním z největších festivalů na světě, letos jej navštívilo 90 000 návštěvníků. Když se dá taková masa rockových fanoušků do pohybu, jde už o potenciálně nebezpečnou situaci. Jsou známy případy festivalů, kde takto došlo ke smrti fanoušků následkem udušení. A právě zde může technologie LiDAR pomoci s prevencí rizik.

V letošním ročníku bylo před hlavní stage strategicky rozmístěno šest senzorů LiDAR od firmy Blickfeld. Ty kontinuálně snímaly 3D scan zalidněného prostoru, přičemž analytický software od společnosti EvoCount vyhodnocoval data. Pokud se na některých místech nashromáždil příliš velký dav lidí, systém dal upozornění pořadatelům, kteří se mohli rozhodnout pro patřičná opatření.

Letos se do jisté míry jednalo o zkušební projekt, v příštím ročníku 2024 již pořadatelé chtějí tento systém zavést v celém areálu festivalu. Nutno doplnit, že použitá technologie nijak neslouží ke sledování jednotlivců ani neporušuje zásady soukromí. Senzory LiDAR už z principu své funkce nemají schopnost jednotlivce rozpoznat. Pouze anonymně zaznamenávají proudění lidí a jejich hustotu na metr čtvereční.

Zdroje: ledinside.com, blickfeld.com

Už jsou to čtyři roky, co společnost Imalent dokázala svým starším modelem Imalent MS18 překonat hranici 100 000 lumenů. Svého času to byla nejvýkonnější sériově vyráběná svítilna na trhu. Nyní firma novým modelem pátrací svítilny Imalent SR32 posunula laťku ještě trochu výš a opět se dostala na samotnou špičku. Se světelným tokem 120 000 lumenů dosáhne kužel světla dálky 2080 metrů.

Pro srovnání: Světelný tok 1000 lumenů poskytne výkonnější 12W LED žárovka do domácnosti, případně klasická vláknová žárovka s příkonem 70 W. Do ruky se vám tak s novou svítilnou může vlézt záře 120 takových žárovek, navíc ještě koncentrovaná do světelného kuželu.

Titánský světelný tok zajišťuje 32 špičkových LED Cree XHP50.3 HI uspořádaných do tří soustředných kruhů. Obří výkon si ovšem nese vysokou daň. Hlavu svítilny chladí tři malé větráky s rychlostí otáček 10 500 rpm. Vysokou spotřebu energie jistí 8 Li-ion článků, které dohromady mají kapacitu 32 000 mAh. Plně je lze dobít pomocí skrytého USB-C portu za 90 minut (při použití 100W napájecího zdroje, který je součástí balení).

Celkem má tato pátrací svítilna 7 úrovní svitu + stroboskop. Nejvyšším výkonem 120 000 lm zvládne Imalent SR32 svítit po dobu 45 sekund, následně se světelný tok automaticky sníží na 25 000 lm na dobu 45 minut. Na nejnižším výkonu 30 lm zvládne poskytovat světlo 360 hodin, zlatou střední cestou je pak stále ještě slušný výkon 4500 lm na dobu 4,5 hodin.

Vzhledem k velkém výkonu najde tato svítilna využití především v pátracích a záchranářských akcích, případně i v údržbářských úkonech nebo jako vysokokapacitní nouzová svítilna s funkcí powerbanky. Stupeň krytí IP56 zaručuje odolnost proti prachu i dešti. K dostání je za 16 999 Kč s DPH.

Zdroj: svitilny.eu

Japonská Nichia Corporation patří mezi světové špičky ve výrobě a vývoji světelných diod. Byly to právě její laboratoře, kde v devadesátých letech vznikla zcela první LED vyzařující bílé světlo. Nyní společnost ohlásila novou 1W LED s čistým bílým světlem (Clear White color LED), která se svými vlastnostmi zaměřuje speciálně na zrakové potřeby seniorů.

Není náhoda, že s tímto zaměřením vývoje přišla právě japonská firma. Japonsko je dobře známo stárnutím své populace, podíl seniorů nad 65 let zde činí již 30 % a nadále pomalu roste. Nejinak je tomu i v mnoha jiných vyspělých částech světa, včetně Česka. Koncept známý jako human centric light se tak docela pochopitelně zaměřil i na tento rostoucí segment populace a jeho přirozené potřeby.

Lidský zrak se s věkem značně mění. Čočka oka postupně žloutne, tudíž žloutnou i spatřované objekty. Oko ztrácí schopnost vidět především modrou část viditelného spektra v oblasti 450-550 nm. Čtení se tak stává náročnějším, obdobně klesá kvalita života i v jiných oblastech.

Dlouhodobě vyvíjená bílá LED od společnosti Nichia se proto tento posun vnímaného spektra u starších občanů snaží kompenzovat pomocí snížení žluté složky světla a úpravou chromatičnosti. Senioři tak mohou vidět pozadí textu bělejší a barvy objektů reálnější.

Nichia dává za příklad srovnání, že díky jejich speciální bílé LED s teplotou chromatičnosti 7800 K (tj. středně studené světlo) mohou osmdesátníci vidět objekty podobným způsobem, jako by je viděl dvacátník při běžném osvětlení o teplotě 5000 K (tj. neutrální „denní“ světlo). Pro srovnání: běžné vláknové žárovky kdysi mívaly velmi teplé světlo kolem 2700 K.

Zdroje: ledinside.com, nichia.co.jp

Fenixlight přichází na trh s aktualizovanou verzí taktické svítilny TK20R UE s výkonnou LED Luminus SFT-70. Její maximální světelný tok činí 2800 lm s dosvitem až 465 metrů. To se oproti předchozí verzi svítilny TK20R V2.0 příliš nezměnilo, odlišný je především nový systém ovládání a jiné barevné varianty svítilny.

Ovládání se nachází na zadní straně svítilny. Větší taktické tlačítko slouží klasicky k zapnutí/vypnutí světla, případně umožňuje svítit jen po dobu držení tlačítka. Původní menší tlačítko však tentokrát nahradila nová páčka FlexiSensa control, kde uživatel přepíná mezi třemi polohami – zámek, taktický mód a služební mód.

Taktický mód je určen pro intenzivní situace. V něm lze svítilnu přepínat hlavním tlačítkem pouze mezi maximálním svitem a oslepujícím stroboskopem. Služební mód naopak umožňuje měnit mezi čtyřmi intenzitami světla, čímž lze až násobně šetřit baterii. Při maximálním toku 2800 lumenů dokáže tento Fenix svítit 3 hodiny, v režimu eco až 40 hodin.

Taktickou svítilnu napájí akumulátor 5000 mAh, který lze nabít rovnou ve svítilně přes USB-C port ukrytý pod šroubovací maticí. Vzhledem ke specializaci svítilny je akumulátor umístěn mezi dvěma pružinami, aby ani i při silném zpětném rázu při střelbě na dlouhé zbrani nedocházelo k dočasným výpadkům napájení.

Samozřejmostí taktické svítilny je vysoká výdrž ve všech podmínkách. Výrobce zaručuje odolnost proti pádu z výšky 1,5 m a voděodolnost do hloubky 2 metrů po dobu čtyř hodin. S dokoupenou montáží a vzdáleným spínačem ji lze snadno připevnit i na dlouhou zbraň, s popruhem ALD-05 zase na pracovní přilbu. Doporučená cena je 3 799 Kč včetně DPH.

Zdroje: kronium.cz, fenixlight.com

Tablety iPad patří mezi nejproslulejší produkty firmy Apple. Vlajkovou lodí jsou pak prémiové iPad Pro, které se vždy vytasí s nějakým technologickým nadstandardem. Posledně to byl například mini-LED displej, který oproti běžnému LED displeji nabízí mnohem lepší kontrast a podání barev. Podle všeho byl ale mini-LED displej pro Apple pouhým mezikrokem a v příští generaci by už iPad Pro měl mít OLED displej.

Dalo by se říct, že obě technologie – mini-LED i OLED – mají stejný cíl, kterým je zejména krásný kontrast, kdy černá barva je co nejvěrněji černá. Každá z těchto technologií má však svoje výhody, nevýhody i technické komplikace.

Mini-LED displeje mohou oproti OLED poskytnout vyšší celkový jas. Uživatelé si nicméně často stěžovali na jev známý jako „blooming“, kdy se na displeji kolem světlých objektů objevuje podivná záře. To byl problém zejména ve tmě a při sníženém jasu.

OLED má oproti tomu jinou slabinu, kterou je dobře známý jev „burn-in“, tedy vypalování obrazu. Dochází k němu tehdy, když je na OLED displeji delší dobu zobrazen jakýkoli statický prvek – ten se takzvaně vypálí do obrazovky a zůstává na ní jeho „duch“. U OLED televizí to například nebývá častý problém, protože se na nich neustále něco hýbe. U zařízení jako je tablet by však mohly často zůstávat vypálené ikony plochy nebo lišty aplikací.

Firma Apple tak bude muset technologicky překonat tento běžný problém OLED displejů, alespoň pokud se nechce dočkat dalších stížností uživatelů. Podle názoru mnohých analytiků to bude nejspíš nějaké unikátní řešení, jako je například tzv. tandem stack, kdy se používá více vrstev OLED materiálu, na druhou stranu se ale jedná o velice nákladnou technologii. Částečně by mohlo být řešení i softwarového charakteru. Jak se to technologickému gigantu ze Silicon Valley podaří se nejspíš dozvíme až při odhalení tabletu na jaře roku 2024.

Zdroje: 9to5mac.com, macrumors.com, wccftech.com