FotonMag

Výrobce špičkových čelovek Fenixlight přichází s novou verzí čelovky Fenix HM61R Amber V2.0. Tato extrémně všestranná svítilna je navržena zejména pro sportovce, outdoorové uživatele i pracovníky v rozličných průmyslových odvětvích. Díky patentovanému úchytu ji lze snadno vymanit z čelních popruhů a využít jako ruční svítilnu, připnout si ji na hruď nebo ji díky magnetické koncovce připevnit na jakýkoli železný povrch.

Oproti předchozí generaci svítilna nabízí zejména vyšší výkon. Hlavní bílé světlo neutrální barvy (LED Luminus SST40) dokáže vyzářit až 1 600 lumenů světelného toku do dálky až 162 metrů. Životnost této prémiové LED je 50 000 hodin. To pak doplňují dvě červené LED Everlight s tokem 10 lumenů a dlouhou výdrží svícení. Červené světlo může v režimu blikání sloužit jako výstražné či nouzové světlo, případně může v otevřeném prostoru sloužit jako zdroj světla nepřitahující dotěrný hmyz.

Jako zdroje energie byl již tradičně použit nabíjecí akumulátor typu 18650 s kapacitou 3400 mAh, v tomto případě ovšem v unikátním provedení se zabudovaným nabíjecím USB-C portem. Uživatel tak má možnost zvolit mezi dvěma způsoby nabíjení. Jednak může akumulátor vytáhnout ze svítilny a dobít jej skrze již zmíněný USB-C port nebo může nechat akumulátor ve svítilně a nabít jej pomocí magnetického konektoru.

Samozřejmostí čelovky je vysoká odolnost díky použití vysoce pevné slitiny leteckého hliníku. Výrobce zaručuje přežití svítilny při pádu z výšky 2 metrů. Ochrana standardu IP68 zaručuje stoprocentní ochranu proti prachu i vodě,(do hloubky dvou metrů pod hladinou po dobu 30 minut). Doporučená koncová cena je 2399 Kč včetně DPH.

Zdroj: kronium.cz

Od vynálezu žárovky prošla osvětlovací technika obrovským vývojem. Revoluční změnou bylo především masové rozšíření LED, kterého jsme svědky již od začátku 21. století. Ve výhledu je nyní nová zásadní revoluce – využití umělé inteligence (AI) v ovládání velkých světelných systémů. Slibuje především vyšší úspornost energie i efektivnější využití lidské práce.

Centrální světelné ovládací systémy (lighting control system) mohou ovládat vše možné od venkovního osvětlení přes velké průmyslové haly až po jevištní osvětlení. Dnes už jsou většinou digitální a umožňují primárně plánovat zhasínání, stmívání a vypínání světel v závislosti na předem nastavených časech. Pokročilejí sytémy zahrnují i různé druhy senzorů. Aplikování standardizovaných digitálních kontrolních protokolů jako je DALI-2 D4i pak může poskytnout podpůrný rámec pro přidání umělé inteligence do těchto světelných ovládacích systémů.

Narozdíl od stávajících světelných systémů může AI poskytnout více možností, než je pouhé ovládání světel podle naplánovaných časů. Systémy AI mohou analyzovat obrovské množství dat v reálném čase a uzpůsobovat světelné nastavení v závislosti na obsazenost místností lidmi i na energetické spotřebě. Mnohou tak například mnohem lépe reagovat na časté změny ve využívání prostorů a světel.

Další změnu může AI přinést především v údržbě komplexních světelných systémů. Zatímco u stávajících systémů je třeba mnoho manuálních zásahů, zpravidla při poruchách nebo pravidelných prohlídkách, AI může předvídat potřebnou údržbu nebo náhradu přesně tehdy, kdy to je potřeba, zejména pak u LED driverů (napájecí zdroje konstantního proudu pro LED světla). To může šetřit náklady z hlediska redukce nečekaných poruch, lidské práce potřebné na údržbu a také zvýšením životnosti komponent efektivnějším řízením napájení.

Nicméně, použití AI pro světelné ovládací systémy se podle stávajících názorů vyplatí spíše jen pro skutečně veliké a komplexní světelné systémy. V menších systémech mohou zcela dostačovat stávající ovladače, ačkoli s rozvojem virtuálních asistentů by se něco takového mohlo dostat třeba i do domácností.

Zdroj: ledsmagazine.com

Foto: [1] ledsmagazine.com, [2] Nevada Sales Agency, [3] New Buildings Institute

Rozvoj technologií LED v posledním desetiletí umožnil nejen pěstování plodin v interiéru (hortikultura), momentálně už slouží i na rybích farmách (akvakultura). Nový vývoj v oblasti akvakulturních LED nyní ohlásila nizozemská společnost Signify, která mimo jiné produkuje osvětlení pod značkou Philips. Podle Signify má osvětlení velký význam pro zvýšení produkce i prosperity chovaných ryb, jako je losos, okoun či pražma.

Podobně jako rostliny pěstované uvnitř vyžadují velice specifické světelné podmínky, nejinak je tomu i rybích farem, ať už se nachází na pevnině nebo na moři. Zatímco plodiny vyžadují především správný poměr červené složky světelného spektra, u akvakultury je zase třeba myslet na specifické podmínky šíření světla pod vodou, na citlivost rybího zraku a na působení světla na rybí fotoreceptory šišinky mozkové, které ovlivňují jejich aktivitu. Signify při vývoji akvakulturních LED technologií spolupracuje s univerzitami (Stirling University, Bergen university) a financuje doktorandské a postdoktorandské programy.

Nové akvakulturní LED osvětlení Philips tak slibuje díky optimalizovanému kontrastnímu poměru zejména nižší poměr konverze krmiva na výsledné maso (tzv. feed conversion ratio). Rybí krmivo pokryje až 50 % provozních nákladů a čím nižší je tento poměr, tím lépe pro chovatele. Osvětlení má také pomalý náběh rozsvícení i stmívání, což má redukovat stres ryb. Losos je také za pomocí umělého osvětlení udržován v kontinuálním stavu léta, aby se zabránilo tření a zachovala se chuť a textura typická pro fázi růstu.

Obzvláště u mořského chovu ryb se světla instalují do hloubky přes 5 metrů pod hladinou. To má za následek, že ryby plavou spíše v nižších hloubkách a vyhýbají se tak těm úrovním, kde se nachází rybí parazité. U norského lososa chovaného na farmách přitom stojí „odvšivení“ ryb až 10 % provozních nákladů. A nakonec, instalace světel do větších hloubek také redukuje světelné znečištění.

Zdroj: ledinside.com

Obnovitelná energie – zejména ta sluneční a větrná – se často potýká se skepticismem ohledně její úschovy. Standardní akumulátory nejsou udržitelným řešením, neboť světové zásoby lithia jsou velmi omezené a jeho těžba je navíc devastující pro životní prostředí. Zlom by nyní mohl přinést probíhající výzkum inženýrů z MIT. Ti se namísto akumulátorů zaměřili na tzv. superkondenzátory z těch nejobyčejnějších a nejlevnějších materiálů – cementu a sazí. O svém počinu informovali v recenzovaném časopise PNAS, který vydává americká Národní akademie věd Spojených států amerických (NAS).

Kondenzátor je v principu jednoduché zařízení, které sestává ze dvou vodivých desek ponořených do elektrolytu a oddělených nevodivou membránou. Při napojení kondenzátoru na napětí se u desek akumulují pozitivně a negativně nabité ionty, čímž vzniká elektrické pole. Takto nabitý kondenzátor pak v sobě dokáže udržet oba náboje po dlouhou dobu. V případě velmi vysokých hodnot nábojů se mluví o superkondenzátorech.

Takový superkondenzátor výzkumníci z MIT vytvořili přimícháním uhlíku do betonové směsi. Použity byly saze, jež mají přirozeně vysokou vodivost. Ulíková příměs tvoří zhruba 3 % celkového objemu.  Při procesu zasychání pak hydrofobní uhlík utváří v materiálu zajímavé struktury podobné propojeným drátům. Tyto struktury jsou navíc fraktálové – na hlavních větvích se tvoří menší větve na kterých se pak tvoří ještě menší větvičky. Celkový materiál se pak namočí nějakým standardním elektrolytem, jako je chlorid draselný (draselná sůl). Pokud se nyní dvě masy tohoto matriálu oddělí tenkým izolantem, například vzduchem, vznikne výkonný a velmi levný superkondenzátor.

Betonový superkondenzátor velkých rozměrů by například mohl sloužit jako základy domu. Podle propočtů by sazemi dopovaný beton o velikosti 45 metrů krychlových mohl poskytnout kapacitu k uložení 10 kW/h energie. To je množství, které průměrně spotřebuje domácnost za den. Jestli je ale něco takového proveditelného i v praxi, to se teprve ukáže. Výzkumníci doposud své betonové kondenzátory demonstrovali jen v malém měřítku, kdy s nimi úspěšně rozsvítili třívoltovou LED. Podle nich je však tato technologie velmi dobře škálovatelná a postupně tak chtějí navyšovat velikost až k oněm obřím 45 metrům krychlovým.

Zdroje: led-professional.com, www.pnas.org

Jeden z největších výrobců osvětlovací techniky na světě ams OSRAM uvádí na trh dvě nové červené LED určené pro hortikulturu, tedy vnitřní pěstování plodin. Rakouská společnost tak slibuje lepší efektivitu osvětlení v tomto neustále se rozšiřujícím odvětví, které je energeticky poměrně náročné.

Rakouský výrobce nahrazuje své stávající čipy RM5 novou generací 660 nm RM6 Hyper Red. Vyzařovací efektivita (tj. efektivita konverze elektrické energie na energii světelnou) RM6 teď již dosahuje hodnoty 78,8 %. Dominantní vlnová délka je 640 nm s vrcholem na hodnotě 660 nm.

Podle vyjádření mluvčího společnosti tak nová generace RM6 přinese oproti své předchůdkyni až 18 % ušetření nákladů nebo zvýšení výstupu o 21 %. Ohlášená novinka přichází v době, kdy jsou světové ceny energií na vysoké hodnotě. Pěstitelé upouštějí od investic do nového osvětlení a hortikulutrní LED tak nyní zažívají výrazný pokles prodejů. To vede LED průmysl k tomu, aby vzdělával pěstitele a veřejnosti ohledně výhod hortikulturního osvětlení, které v budoucnu může hrát svou roli i v zajištění potravinové bezpečnosti.

Vedle nového čipu RM6 společnost Osram vypustila i novou hortikulturní LED 640 nm Optimal model s dominantní vlnovou délkou 630 nm. Různé vlnové délky mohou mít ve vnitřním pěstování různý efekt na výnosnost, stejně jako na prevenci houbových a bakteriálních infekcí. To je nyní předmětem mnoha výzkumů a testování.

Zdroj: ledsmagazine.com

Jeden z největších výrobců a vývojářů LED na světě, Lumileds sídlící v Kalifornii a Nizozemí, se rozhodl zaměřit na noční osvětlení. Snížením modré složky světla chce redukovat světelný smog, který má negativní účinky nejen pro profesionální a amatérské astronomy, ale zejména pro mnoho živočichů a rostlin. Lumileds svou novou LED technologii nazval NightScape, v překladu „noční scéna“.

Stávající výzkumy naznačují, že za zhoršujícím se světelným znečištěním skutečně stojí zejména stále rostoucí množství modrého světla vyzařovaného z pouličních lamp. Dnešním požadavkem na venkovní osvětlení je tak kromě co nejlepší efektivity právě i snížení modré složky spektra. Takovou vlaštovkou v tomto směru byla iniciativa na druhém největším havajském ostrově Maui (cca 170 000 obyvatel). Zdejší vedení vydalo zvláštní nařízení o ochraně temné noční oblohy. Všechna venkovní světla s výjimkou neonů nyní nesmí vyzařovat více než 2 % modré složky. A právě tuto hranici si za svou zvolili i vývojáři v Lumileds.

Lumileds rozhodně není první, kdo se o takové osvětlení pokouší. Už před lety jsme mohli zaznamenat například noční osvětlení přátelské k netopýrům a vícero výrobců již přišlo se svou řadou LED s nízkým podílem modré složky. Podle Lumileds je však většina z nich stále ještě nevyhovujících. Mohou sice splňovat onu pomyslnou dvouprocentní hranici, v jiných parametrech ale selhávají. Těmi parametry jsou především efektivita, barevná teplota (CCT), index podání barev (CRI), barevný gamut (Rg) a barevná věrnost (Rf).

Podle vyjádření mluvčího Lumileds se produkce nových LED s NightScape optimalizací rozjede už tento rok v září. Budou jimi diody LUXEON 3030 HE Plus a LUXEON 5050 Square LED.

Zdroj: ledsmagazine.com

AceBeam přichází na trh s novou taktickou svítilnou P17 Defender. Kromě oslepujícího světelného toku až 4900 lumenů s maximálním dosvitem 445 metrů nabízí duální taktický vypínač umožňující rychlé zapnutí stroboskopu, speciální keramické kuličky v hlavě svítilny zase mohou rozbít sklo. Určena je zejména pro ozbrojené složky, lov, outdoorové aktivity i na sebeobranu.

V reflektoru je usazena jedna LED CREE XHP70.3 HI s teplotou chromatičností 6500 K (bílé denní světlo) a životností 50 000 hodin. Světelný paprsek pak dotváří tvrzená skleněná čočka s antireflexivním povrchem. Duální ovládání umožňuje přepínat mezi taktickými módy a různými stupni výkonu.

Zdrojem energie je dobíjecí akumulátor typu 21700 s kapacitou 5100 mAh. Dobíjí se skrze USB-C port, který je zabudován přímo do těla baterie. Při vysokém výkonu zvládne svítilna svítit 2 hodiny, v úsporném režimu s 90 lm pak zhruba 32 hodin. Zvláštními režimy je zmiňovaný oslepující stroboskop a poblikávání SOS viditelné na velkou vzdálenost, obojí vydrží při vysokém světelném toku 2000 lumenů svítit 2,5 hodiny.

Charakteristikou taktické svítilny je samozřejmě i vysoká odolnost. Tělo je vyrobeno z leteckého tvrzeného hliníku, odolá pádu z výšky minimálně 1,5 metrů. Vodotěsnost podle standardu IP68 zaručuje funkčnost svítilny při jejím ponoření do hloubky 2 metrů po dobu 30 minut. K dostání je za 3 399 Kč s DPH.

Zdroje: svitilny.eu, acebeam.com

Už několik let se vedou četné diskuze o vývoji autonomních vozidel. Existuje mnoho příznivců i odpůrců tohoto směru vývoje, přesto začíná být jasné, že od otázky „zdali“ se přesouváme k otázce „kdy“. Hlavním technickým problémem jsou zejména vysoké bezpečnostní nároky na autonomní vozidla, přičemž podstatnou roli v tomto ohledu bude hrát technologie senzorů LiDAR. Jakým způsobem?

Princip senzorů LiDAR je v základě jednoduchý. Optická jednotka vystřelí krátký pulz světa, který se od pevného povrchu odrazí zpět do zařízení, kde jej zachytí senzory. Podle doby, za jak dlouho se pulz vrátí, počítač vyhodnotí vzdálenost bodu. Tímto způsobem může jednotka LiDAR vyhodnotit až miliony bodů za sekundu, čímž dokáže vytvořit poměrně věrný 3D obraz okolí.

Od autonomních aut bude legislativa požadovat bezpečnost, přesnost a zodpovědnost za všech situací. Nestačí autu jen naplánovat cestu, vozidlo musí hbitě reagovat na chování ostatních účastníků silničního provozu a správně vyhodnocovat rozličné situace. Třeba i gesta cyklistů, přebíhání chodců přes silnici nebo nepředvídatelné chování neukázněných řidičů. Autonomní auto musí co nejlépe „vnímat“ své okolí, a právě senzory LiDAR budou v mnoha ohledech nepostradatelné.

Senzory LiDAR vytvářejí mnohem přesnější a komplexnější obraz než radary, nabízí lepší dosah než sonary, a nakonec nejsou tolik háklivé na světelné podmínky a rozmary počasí jako kamery. V reálném čase vytvářejí tzv. mračna bodů ve vysokém rozlišení. Představují zkrátka jeden z nejlepších strojových “smyslů”, jaké nyní máme k dispozici. Nejde zde ale o to, že LiDAR tyto jiné snímací technologie nutně zcela nahradí a zastoupí, spíše je může velmi dobře doplňovat.

Zdroj: ledinside.com

Foto: [1] Dllu; [2] RCraig09; [3] Daniel L. Lu

Fenixlight uvedl na trh novou čelovou svítilnu Fenix HM65R-DT určenou především pro běžce. Klíčový je v této kategorii svítilen zejména uspokojivý výkon a dlouhá výdrž při zachování co nejnižší váhy. Tyto parametry zde zajišťují dva reflektory schopné vydat světelný tok až 1500 lumenů, nabíjecí akumulátor poskytuje kapacitu 3400 mAh. Díky lehká konstrukci z magnéziové slitiny je celková váha svítilny 141 g, včetně akumulátoru a upínacího popruhu.

Světlo zajišťují dvě výkonné LED od firmy Luminus – SST40 a SST20. Narozdíl od sesterské čelovky Fenix HM65R-T, kde jeden reflektor slouží jako dálkový a druhý jako periferní, u HM65R-DT oba dva reflektory fungují jako dálkové, jen s odlišnou teplotou světla (denní bílá a teplá bíla) a odlišným maximálním výkonem (1300 lm a 400 lm). Každý z reflektoru poskytuje tři intenzity svícení a ovládá se zvlášť vlastním tlačítkem.

Akumulátor Li-ion 18650 zajišťuje, že čelovka může svítit vysokým světelným tokem 1300 lumenů, který dosvítí až 170 metrů daleko, po dobu 4 hodin. Většinou se však uživatel spokojí s mnohem menším světlem 400 lumenů a 130 lumenů, kterým může svítit 12, respektive 24 hodin. Dobíjí se skrytým USB-C portem na boku svítilny, případně jej lze vyměnit za jednorázovou baterii typu CR123A.

Ochrana IP68 zajišťuje úplnou ochranu proti prachu a silnému dešti, čelovka vydrží také ponor do hloubky 2 metrů po dobu 30 minut. Výrobce také zaručuje odolnost při pádu z výšky dvou metrů i výdrž v extrémním počasí v rozmezí -35 °C až 45 °C. Doporučená cena činí 2799 Kč včetně DPH.

Zdroje: kronium.cz, fenixlight.com