FotonMag

Fenixlight představil novou svítilnu se specializací na lov. Kromě vysokých parametrů, na jaké jsme u „fénixů“ již standardně zvyklí (odolnost, výdrž baterie, světelný výkon), se Fenix HT32 vyznačuje zejména systémem trojího osvětlení. Bílý zdroj světla zde doplňují další dvě výkonné LED červené a zelené barvy, které slouží zejména pro snížení rizika vyplašení zvěře. Právě tím se HT32 odlišuje od své předchůdkyně Fenix HT30R s čistě bílým světlem nebo také od konkurenční Olight Javelot Pro 2, která namísto barevných LED nabízí pouze vyměnitelné barevné filtry.

Základním zdrojem světla je zde prémiová bílá LED Luminus SFT-70 s maximální světelným tokem 2500 lm a maximálním dosvitem 640 m. Stejnou silou bliká i stroboskop, sloužící zejména pro nouzové situace. Dále byly použity červená LED SFT-20 RA a zelená LED SFT-20 CG s maximálním dosvitem 120 a 210 metrů.

Svítilna využívá duální spínač, kdy jedno tlačítko slouží pro přepínání mezi třemi barvami a pro regulaci výkonu, zatímco druhé tlačítko nabízí taktickou funkci dočasného zapnutí či vypnutí světla dle aktuální potřeby. Díky chytré elektronice si svítilna vždy pamatuje předchozí nastavení.

Energii poskytuje Li-ion akumulátor typu 21700 s kapacitou 5000 mAh. Nabíjí se skrze USB-C konektor zabudovaný přímo do jeho těla. Při maximálním světelném výstupu 2500 lm dokáže akumulátor svítilnu napájet po dobu 1,8 hodin, v nižších režimech až násobně více. Při snížení světelného toku na 350 lm je to již 8 hodin, při 50 lumenech až 29 hodin.

Samozřejmostí této outdoorové svítilny je vodotěsnost dle standardu IP68 (ponor do hloubky dvou metrů) a zaručená nárazuvzdornost svítilny při pádu z výšky 1 metru. Použité materiály zahrnují letecký tvrzený hliník odolný proti poškrábání a korozi. K svítilně lze dokoupit i montáž na zbraňovou lištu a další doplňky. Její cena je 4 299 Kč včetně DPH.

Zdroj: kronium.cz

Čínský výrobce kvalitních svítilen Maxtoch přichází na trh s neotřelým konceptem dalekosáhlé svítilny, která vyniká dvěma oddělenými reflektory. Dva paprsky se spojují v dálce 50 metrů, aby se docílilo dvojnásobného jasu a iluminace. Ve výsledku tak může svítilna při světelném toku 1 200 lumenů dosvítit přes 4 000 metrů daleko.

Narozdíl od běžných svítilen Owleyes nepoužívá běžné světelné diody (LED), nýbrž technologii LEP. V principu se jedná laser, který se odrazí od luminoforu a vrhne užší světelný kužel s velice dlouhým dosahem. Výhodou tohoto typu osvětlení je kromě vysoké efektivity také konstantní světelný výstup, který neklesá s časem. Dvě LEPky pak doplňují ještě dvě asférické čočky s ochranou proti poškrábání, které usměrňují paprsek.

Zdroj energie poskytují tři Li-ion akumulátory typu 21700 s kapacitou 5 000 mAh, které se dobíjí pomocí skrytého USB-C portu v zadní části svítilny. Maximálním světelným tokem 1 200 lumenů může svítilna zářit po dobu 2,5 hodin, v nižších režimech svícení pak „soví oči“ poskytují 600 lumenů (4,3 hodin) a 200 lumenů (8,75 hodin). Tři základní režimy svícení pak ještě doplňuje stroboskop, který se aktivuje trojím stisknutím tlačítka.

Svítilna Maxtoch Owleyes W PRO v2.0 je navržena do tvrdých outdoorových podmínek, výrobce zaručuje její odolnost při pádu z výšky 1,5 metrů i vodotěsnost při ponoření do hloubky 2 metrů dle standardu IPX-8. Zajímavostí svítilny je i to, že její držadlo slouží zároveň jako picatinny lišta pro případnou montáž na zbraň. Cena unikátní svítilny je 17 999 Kč včetně DPH.

Zdroje: svitilny.eu, maxtoch.com

Denní světlo a výhled z okna jsou podle zjištění mnoha studií důležité pro psychické zdraví a blahobyt. Bohužel ne vždy toho lze architektonicky dosáhnout, například ve vnitřním nemocničním pokoji nebo v kancelářích. Kdo někdy v takových prostorách bez oken pobýval, nejspíš ví, jak stísněně mohou působit. Alespoň částečnou náhradu může nyní poskytnout nová LED technologie Virtual Sun.

Za projektem stojí mladá společnost Innerscene sídlící v USA a Velké Británii, která byla založena před deseti lety právě za účelem vývoje „umělých oken“. Ačkoli tvůrci původně měli představu jakéhosi 3D displeje, který by promítal libovolnou scenérii, vývoj se nakonec vydal trochu jiným směrem a tvůrci se rozhodli zaměřit čistě na 3D iluzi modré oblohy se sluncem.

Při pohledu do těchto umělých oken má člověk dojem, že se za nimi skutečně rozprostírá široký prostor se sluncem. Při pohybu po místnosti zůstává z pohledu pozorovatele slunce „na místě“, tak jako by se chovalo skutečné slunce. Stejně tak i při kombinaci několika jednotek Virtual Sun vedle sebe má člověk spatřit jen jedno slunce, tak jako v realitě. Této iluze je dosaženo za pomocí tzv. Fresnelova hranolu.

Iluzi virtuálního slunce pak samozřejmě doplňuje náležité LED osvětlení. Jedná se o kombinaci rozptýleného světla (180°) a obdélníkového pruhu „slunečních paprsků“ (30°), který vrhá stíny. Pokud uživatel zapne mód cirkadiánního rytmu, pak virtuální slunce automaticky mění jas a barevnou teplotu světla v průběhu dne. Instalatéři dokonce mohou nastavit skutečnou polohu západu a východu slunce, podle které se jednotky budou řídit. V noci pak jednotky mohou vyzařovat měsíční paprsky se vzdáleným „měsícem“ na obloze.

V současnosti je komerčně dostupný model Virtual Sun A7. Teplota chromatičnosti se může pohybovat v rozmezí 3 000 K (ráno/večer) až 15 000 K (modrá denní obloha). Maximální světelný výstup je 5 624 lumenů. Při nejvyšším jasu jednotka spotřebovává 205 W. Každá z jednotek virtuálního slunce váží 37 kg a má rozměry 104 x 55 x 26 cm. Pro instalaci do stěny nebo stropu je proto zapotřebí patřičné hloubky. Cena je na dotázání přímo u společnosti Innerscene.

Zdroje: ledsmagazine.com, innerscene.com

Přední světový výrobce microLED displejů Jade Bird Display se sídlem v Šanghaji ohlásil prototyp nového monolitického RGB microLED micro-displeje s přirozenými barvami. Displej s úhlopříčkou 0,22 palců (5,6 mm) má qHD rozlišení 960 x 540 pixelů. Takových parametrů vývojáři dosáhli při extrémně malé rozteči obrazových bodů (tj. vzdálenost mezi pixely), která činí pouhých 5 µm. Pro srovnání je to padesátkrát méně, než kolik má obyčejný počítačový LCD monitor.

Jaké je však praktické využití takového miniaturního displeje, který by se vlezl na nehet malíčku? Hlavní aplikací jsou zde brýle s rozšířenou realitou (AR – augmented reality). Obraz micro-displeje je díky důmyslné optice projektován na skla AR brýlí a uživatel si tak může před svůj zrak promítat prakticky cokoliv, ať už je to pracovní plocha, video nebo třeba hra. Zajímavý potenciál se však nabízí například i v lékařství, údržbě nebo vzdělávání. AR brýle se na trhu poprvé začaly objevovat již před deseti lety a toto odvětví se neustále rozvíjí.

Nový micro-displej od Šanghajské společnosti nyní slibuje příchod nové generace AR brýlí. Zdá se, že v sektoru AR brýlí je technologie microLED v porovnání s jinými technologiemi (micro-OLED, LCoS, DLP) nejlepší volbou, co se týče efektivity, jasu, životnosti, hustoty pixelů a kompaktnosti. V případě nového prototypu je zajímavé především využití monolitických RGB microLED. Zatímco u běžných RGB displejů je každý pixel rozdělený na tři barevné subpixely (Red, Green, Blue) umístěných horizontálně vedle sebe, u monolitického RGB displeje se všechny tři barevné vrstvy vertikálně překrývají v jediném celku pixelu. Ve výsledku to přináší zejména razantní zmenšení pixelů a věrnější zobrazení barev.

Zakladatel a CEO společnosti Qiming Li k novému micro-displeji řekl: „Tento produkt je novým milníkem pro naši společnost. Věříme, že pouze přirozené barvy mohou splnit požadavky na jas a spolehlivost monolitického RGB displeje pro AR brýle a že naše technologie vydláždí cestu pro metaverzum.“ Předpokládá se, že společnost začne micro-displeje distribuovat již začátkem příštího roku. Dalším vývojovým stupněm pak má být vytvoření micro-displejů s ještě menší roztečí pixelů 3 µm.

Zdroje: led-professional.com, ledinside.com

Japonsko-americký vědec Shuji Nakamura proslul především svým vynálezem efektivní modré LED v první polovině 90. let, následně se věnoval i vývoji modrého laseru. Byl to právě jeho objev, který konečně po desetiletích vývoje umožnil masivní rozšíření úsporného LED osvětlení, za což obdržel Nobelovu cenu za fyziku. A přestože Nakamura letos oslavil své 69. narozeniny, do ústranní se nijak nechystá. Právě naopak, vrhnul se na nukleární fúzi.

Shuji Nakamura již na konci minulého roku spoluzaložil v Kalifornii společnost Blue Laser Fusion, ve které působí jako CEO. Jejím cílem je vyvinout efektivní reaktor nukleární fúze pro výrobu čisté energie. K fúzi se využívají lasery, které vyrábějí energii slučováním atomů, nikoli jejich štěpením jako je tomu u dnešních nukleárních reaktorů. Do roku 2030 chce společnost vyvinout funkční fúzní reaktor produkující 1 gigawatt elektřiny.

Nukleární fúze (fusion) oproti stávajícímu štěpení (fission) nabízí několik značných výhod. Především nepoužívá strategicky významný uran, ale jen vodík, případně i lithium. Díky tomu také nevytváří dlouhodobý radioaktivní odpad. Fyzik Stephen Hawking k tomu kdysi řekl: „Rád bych, aby se nukleární fúze stala praktickým zdrojem energie. Poskytla by nevyčerpatelnou dodávku energie bez znečištění či globálního oteplení.“

Na nukleární fúzi se pracuje již od 50. let. Dosavadní pokusy však byly většinou neefektivní. Zpravidla vyprodukovaly méně energie, než kolik jí bylo dodáváno, energetický zisk fúze byl tedy zpravidla menší než 1 (s výjimkou vodíkových bomb). Teprve až loni v prosinci se americké vládní společnosti NIF podařila pozitivní nukleární fúze s dosud nejvyšším energetickým ziskem 1,54. Při využití 2,1 MJ energie na zahřátí atomů vodíku vyrobili 3,2 MJ. Aby se však nukleární fúze skutečně vyplatila, energetický zisk by měl být nejmíň stonásobně větší.

Dnes už existuje vícero státních i soukromých společností, které se vývoji efektivní a bezpečné nukleární fúze věnují. Pokud ale uspěje právě Nakamurova nová společnost Blue Laser Fusion, bude to již podruhé, kdy tento slavný fyzik výrazně přispěje k proměně světa směrem k energetické udržitelnosti.

Zdroje: ledsmagazine.com

Astronauti na Mezinárodní vesmírné stanici (ISS) zažijí za jeden pozemský den celkem 16 východů a 16 západů slunce. Jakkoli je tahle představa určitě krásná, velice tím trpí tzv. cirkadiánní rytmus člověka, který řídí nejen střídání spánku a pocitů bdělosti, ale i celou řadu jiných biologických procesů. Až do vynálezu žárovek a zářivek byl cirkadiánní rytmus úzce navázán na přirozené střídání dne a noci. Nejnovější technologie LED nicméně umožňují tento rytmus opět uměle navodit. Na ISS nyní putuje nový systém osvětlení tohoto typu.

Obecně se jedná o koncept human centric light, tedy osvětlení zaměřené na přirozené potřeby člověka. Na ISS už se s takovými světly experimentuje pár let, jedním ze základních nápadů je jednoduše proměnlivost světelných vlastností LED osvětlení na vesmírní stanici. Během „dne“ mají světla vyšší podíl modré složky, která aktivuje patřičné receptory v mozku. K večeru se naopak upřednostní teplejší barvy světla, které nebrání produkci hormonu spánku melatoninu.

Letos v srpnu nicméně z Floridy odstartuje Crew Dragon s nákladem zcela nového systému osvětlení, za kterým tentokrát stojí dánská společnost Saga Space Architects. Základ konstrukce je tvořen třemi facetami, z nichž každá vyzařuje světlo různých vlnových délek pod různými úhly. Jimi použité LED pochází od pekingské společnosti Yujileds, která se na cirkadiánní osvětlení přímo specializuje.

V čem je tato nová dánská jednotka výjimečná? Stávající systémy mají manuálně ovládaný jas a teplotu chromatičnosti. Nová jednotka na to jde trochu jinak. Ráno astronautům poskytne jasný „východ slunce“, bílé světlo se pak v průběhu dne různě proměňuje, aby nakonec večer poskytlo uklidňující „západ slunce“. Každý den se přitom bude světlo chovat trochu jinak, stejně jako i my tady dole na Zemi máme vlivem počasí den ode dne trochu jiné světlo. Alespoň částečně se tak kompenzuje monotónnost prostředí, které poskytuje vesmírná stanice na oběžné dráze.

Zdroje: ledsmagazine.com, saga.dk

Nizozemská Signify (dříve Phillips Lighting) ohlásila otevření světově největší továrny na výrobu LED osvětlení. Obří provoz nyní rozjíždí celkem 192 produkčních linek a má rozlohu 200 000 metrů čtverečních, což je velikost odpovídající zhruba čtyřem Václavským náměstím. V plném provozu by celá výroba měla být do konce roku 2023.

Nový podnik se nachází v čínském městě Ťiou-ťiang s 4,5 miliony obyvatel. Signify svou novou továrnu vybudovalo ve spolupráci s čínskou firmou Klite Lighting, pravděpodobně v rámci vztahu „joint venture“, kde by obě firmy měli mít 50% podíl vlastnictví. Bližší podrobnosti jejich obchodního vztahu ale zatím nejsou známy. Továrna bude vyrábět LED světelné zdroje a svítidla pro profesionální i spotřebitelský trh. Právě v onom druhém sektoru přitom Signify zažila v poslední době značný pokles prodejů.

CEO společnosti Signify Eric Rondolat (na obrázku) k nové továrně podal následující vyjádření: „Další růst v Číně je klíčovou součástí naší globální obchodní strategie. Tato nová továrna je důležitým přírůstkem v naší globální výrobní kapacitě a podporuje růst Signify v Číně a ve světě. Plně v souladu s naší vizí růstu, továrna ilustruje náš dlouhodobý závazek vůči Číně a vylepšuje naši výrobní a inovační přítomnost na tomto důležitém trhu, abychom podpořili čínské cíle udržitelnosti.“ Zmiňované udržitelnosti má být dosaženo energetickou efektivitou podniku, automatizací a inteligentní logistikou.

Zdroje: ledsmagazine.com, signify.com