FotonMag

Výrobce Fenixlight už nějakou dobu experimentuje s různým provedením dobíjecích luceren pro camping, noční práci, outdoorovou fotografii a obdobné aplikace. Novým přírůstkem v tomto směru je šikovná svítilna CL27R, která v sobě spojuje vícero zajímavých nápadů.

Jednou z hlavních funkcí svítilny je schopnost přepínat mezi dálkovým reflektorem (vyzařovací úhel 14,5° + dodatečných 85° nablízko), šířkovým reflektorem (105°) a kombinovaným osvětlením (14,5° + 105°). Designéři toho dosáhli kombinací špičkové LED Luminus SST-20 a šířkové diody typu COB (Chip-on-Board). V maximálním nastavení dokáže lucerna vydat světelný tok až 1600 lumenů po dobu necelých 4 hodin. To doplňuje červené světlo o síle 10 lm, které může buď konstantně svítit nebo nouzově/výstražně blikat.

Další zajímavostí je pak plynulé nastavování jasu i barevné teploty pomocí dvou koleček v hlavě svítilny. Každý z režimů má své vlastní minimum a maximum, při výběru kombinovaného osvětlení lze například nastavit světelný výstup kdekoli v rozmezí 15 až 1600 lumenů. V jakémkoli režimu pak může uživatel měnit teplotu chromatičnosti od velmi teplé (2700 K) až po studenou bílou (6500 K).

Za zmínku stojí rovněž madlo svítilny, které je plně otočné o 360° a skýtá hned několik možností využití. Lze jej použít pro obyčejné držení, pro zavěšení i jako podstavec. Díky magnetické vložce jej lze navíc uchytit k železným povrchům a zabudovaný závit zase umožňuje připevnění na trojnožku.

Jako zdroj energie slouží akumulátor typu 21700 s kapacitou 5000 mAh, který lze dobít skrze USB-C port v těle lucerny. Plného dobytí dosáhne za 2,5 hodiny. Po každém zapnutí lucerny na chvíli zasvítí indikace stavu baterie, která je zde nadesignovaná v podobě čtyř svítících teček.

Tělo je vyrobeno ze slitiny hliníku a odolného plastu, i s akumulátorem lucerna váží 300 g. Výrobce zaručuje odolnost proti pádům z výšky 1,5 metrů. Stupeň ochrany proti vodě IPX6 ji činí odolnou proti silnému dešti. Maloobchodní cena je 2 299 Kč včetně DPH.

Zdroje: fenixlight.com, kronium.cz

Díky jediné laserové diodě dokáže technologie LiDAR v reálném čase vytvářet poměrně přesný 3D scan prostředí. Právě proto je tento senzor zásadním prvkem pro budoucnost autonomních vozidel. A v současnosti už se začíná používat u robotů pro rozvážku jídla.

Prozatím takové roboty můžete potkat ve čtvrti Koreatown uprostřed Los Angeles, už brzy by se ale mohli rozšířit po celých Spojených státech a brzy na to nejspíš i v Evropě. Za projektem stojí americká startupová společnost Serve Robotics, která svoje roznáškové roboty testuje už na stovkách restauracích přes populární rozvážkovou službu Uber Eats.

Čtvrť Koreatown byla vybrána primárně proto, že se jedná o živé obchodní centrum, rostoucí rezidenční oblast. Především však poskytuje dobrou infrastrukturu chodníků, neboť na silnici roboti zatím nemohou. Firma očekává, že v roce 2025 už by se celková „flotila“ o velikosti 2 000 robotů měla používat v městech po celých USA.

Z hlediska technických parametrů je zatím známo pouze to, že roboti využívají senzory REV7 s dosahem až 400 metrů. Ty pochází od firmy Ouster, Inc. sídlící v San Franciscu, která se specializuje výhradně na výrobu LiDARů s vysokým rozlišením. Dalším významným partnerem je proslulý výrobce grafických karet NVIDIA, který se o AI robotiku zajímá už několik let.

Dle vyjádření společnosti se navíc jedná o jednoho z prvních dovážkových robotů, jež dosáhl autonomie 4. úrovně. Tím se má na mysli, že roboti již dokáží rutinně fungovat bez lidské intervence a spoléhají se čistě na vlastní schopnosti, co se týče bezpečného provozu.

Zdroje: serverobotics.com, ledinside.com

Jednou z hlavních nevýhod stávajících LCD displejů je jejich nižší jas a špatná viditelnost za slunečného dne. V tomto ohledu jsou lepší modernější OLED a MicroLED displeje. Nicméně američtí a tchajwanští vědci ze dvou spřátelených univerzit navrhli nové technické řešení, díky kterému by LCD displeje mohly z hlediska jasu zastínit ostatní technologie.

Pozastavme se na chvíli u toho, co je motivací pro vylepšování dékady staré technologie navzdory výskytu zajímavějších novinek. Tandemové OLED displeje mohou skutečně nabídnout velmi vysoký jas a perfektní zobrazení barev, na druhou cenu však mají nižší životnost a problém s tzv. vypalováním obrazu. MicroLED displeje tyto problémy sice překonávají, avšak na druhou stran jsou vysoce náročné na výrobu a tedy i velmi nákladné.

Nové řešení LCD displejů spočívá v tom, že se jako podsvícení použily MiniLED (velikost zhruba 100~200 µm, rozměrově tedy mezi MicroLED a běžnými LED). Ty navíc podsvěcují displej na základě dynamického tónového mapování (dynamic tone mapping), díky kterému lze například zvlášť zvýraznit detaily v oblastech s nízkou úrovní šedi, jako je třeba sníh pokrývající hory.

Podle výzkumníků z University of Central Florida a National Cheng-Kung University by díky tomu mohly tyto nové LCD displeje svým jasem a čitelností překonat konkurenční technologie – avšak s tím, že se zachová jejich nižší cena, dobrá odolnost a dlouhá životnost. Prototyp je však zatím ještě ve fázi testování a optimalizace, aby se předešlo problémům s posunem barev a ořezovým efektem (clipping effect).

Zdroj: ledinside.com

Fenixlight se vytasil s novou nabíjecí taktickou svítilnou, tentokrát vytvořil kompaktnější a cenově dostupnější model s překvapivě dlouhým dosvitem. Oproti výkonnějším protějškům se tak může chlubit délkou pouhých 115 mm a vahou 124 g.

Slušný světelný paprsek o světelném toku 1000 lumenů a vzdáleností dosvitu až 450 metrů zajišťuje reflektor s tvrzenou ultra čistou skleněnou čočkou, osazený špičkovou LED Osram CSLPM1.TG s životností 50 000 hodin. Výjimečného dosvitu zaměřeného kužele světla bylo dosaženo i díky úzkému vyzařovacímu úhlu 5,3°.

TK05R se drží všech osvědčených taktických vlastností, na jaké jsme u Fenixe již zvyklí – oslepující stroboskop, dvojité taktické tlačítko, úderný ráfek, protiskluzový úchyt, antireflexní optika a případně i dokoupitelná montáž na zbraň

Mezi třemi základními režimy (high – med – low) se jednoduše přepíná menším funkčním tlačítkem, jeho podržením se rovnou aktivuje stroboskop. Větší taktické tlačítko ovládá zapnutí/vypnutí svítilny, stejně jako možnost pouze dočasného zapnutí na pouhý nátisk.

Zdrojem energie je trochu nevšední akumulátor typu 18350 (má téměř poloviční délku oproti standardnějšímu typu 18650) s kapacitou 1100 mAh. Maximální jas svítilny dokáže napájet zhruba 50 minut, nicméně nejnižší režim 30 lumenů uživí 14,5 hodin. Nabíjí se skrze USB-C port v těle svítilny, plné nabití zabere 1,5 hodiny. Během používání lze kdykoli ověřit stav nabití baterie pomocí barevné indikace schované pod šroubovací krytkou.

Kapesní taktická svítilna je vyrobena z odolného leteckého hliníku s povrchovou ochranou proti poškrábání. Výrobce zaručuje odolnost proti pádu z výšky 1 metru a vodotěsnost do hloubky 2 metrů (IP68). K dostání je za 2099 Kč včetně DPH.

Zdroje: fenixlight.com, kronium.cz

Již potřetí se navrací model jednoduché kapesní svítilny Fenix E12, kterou namísto akumulátoru napájí jedna klasická tužková baterie typu AA (samozřejmě lze využít i dobíjecí typy). S délkou lehce přes 8 centimetrů se svítilna hodí na obyčejné posvícení do domácnosti, večerní procházku nebo třeba do dílny. Díky dvojité klipsně ji lze snadno připnout za opasek, kapsu nebo kšilt, magnetická koncovka ji zase přichytí k železným povrchům. Při dokoupení držáku může posloužit třeba i jako svítilna na kolo (vzhledem k menšímu výkonu spíše do města).

V nejvyšším režimu dokáže svítilna vydat 200 lumenů, což je světelný výstup srovnatelný s klasickou 25 W žárovkou. Usměrněný paprsek světla při tomto výkonu dosvítí do vzdálenosti 78 metrů. Takto dokáže svítilna svítit zhruba 1 hodinu, v závislosti na kvalitě vložené baterie. Uživatel však nejspíš bude častěji využívat střední výkon (30 lumenů / 15 hodin) nebo nízký výkon s extra dlouhou výdrží (5 lumenů / 100 hodin).

Tlačítko je umístěno na zadní straně svítilny. Obyčejným stisknutím tlačítka se zapíná a vypíná, namáčknutím se nastavuje úroveň výkonu. Po každém zapnutí si svítilna pamatuje naposledy používaný režim.

Jak je u Fenixe zvykem, i zde byl jako materiál použit tvrzený letecký hliník, díky kterému má svítilna nízkou hmotnost 54 g (včetně baterie) a dobrou odolnost proti pádům. Stupeň krytí IP68 zaručuje vodotěsnost svítilny při ponoření do hloubky 2 metrů. Cena svítilny je 799 Kč.

Zdroje: kronium.cz

Výrobce světelných diod Cree se specializuje i na LED pro svítilny a jiná přenosná zařízení. Nyní představili novou přelomovou řadu Cree XLamp XFL se třemi verzemi LED. Ty se liší zejména podle „cílového světelného toku svítilen” – 5 000 lm (XFL05K), 8 000 lm (XFL08K) a 10 000 lm (XFL10K). Nejjasnější z nich, XFL10K, dokáže dle tiskové zprávy výrobce vydat světelný tok až 20 000 lumenů, což je až trojnásobek výstupu moderních automobilových dálkových světlometů.

Oproti konkurenčním řešením o srovnatelném výkonu je vyzařující povrch nových LED o 90 % menší, což dle výrobce vede k přesnějším tvarům paprsku, menším barevným variacím a delší dosvitové vzdálenosti. Když vývojáři nasadili svou novou LED do již existujícího designu svítilny, zaznamenali zvýšení dosvitu o 54 %, a to na vzdálenost 644 metrů.

Diody XFL jsou dostupné v rozmezí teploty chromatičnosti 5000 K až 6500 K a s indexem podání barev (CRI) o hodnotách 70 a 80 Ra. Vzorky LED jsou dostupné již nyní, větší objemy se pak řídí běžnými dodacími lhůtami.

Zdroje: led-professional.com, cree-led.com

Čím dál častěji se dnes zavádějí digitální systémy, které potřebují vnímat prostor ve všech třech dimenzích – například v oblasti autonomních vozidel, rozpoznávání obličejů nebo ovládání za pomocí gest. V tomto článku se podíváme na základní metody strojového vnímání hloubky a jak zásadní roli v tom hrají diody.

Obecně existují dva základní přístupy, jak stroje dokáží vnímat hloubku: triangulace a tzv. ToF – Time of Flight (volně přeložitelné jako výpočet délky „letu“ paprsku světla“).

Triangulace je založená na v principu jednoduché geometrii a v podstatě sem spadá i lidské vidění, kdy náš mozek porovnává dva mírně odlišné úhly vidění pro „vypočtení“ trojrozměrného obrazu. Binokulární vidění je nicméně nedokonalé při horších světelných podmínkách a vyžaduje výrazně texturované povrchy, proto se v technice obtížně zavádí.

Místo toho se používá poněkud odlišná triangulační metoda vnímání hloubky, kdy jeden světelný projektor promítne na daný objekt strukturovaný pattern (např. mřížky, linky nebo tečky), který pak z mírně odlišného úhlu nasnímá sensor, jenž vypočte vzniklé zkreslení. Výhodou metody je velmi vysoké rozlišení výsledného 3D obrazu, dobře však funguje jen na krátké vzdálenosti, tedy například pro účely rozpoznávání obličeje nebo gest.

Druhá metoda ToF používá zcela jiný princip. Zdroj světla, většinou laserová dioda, vyšle krátký puls světla, který se odrazí od snímaného objektu zpět do senzoru. Počítač pak na základě časové prodlevy vypočte vzdálenost daného bodu, přičemž takovéto systémy zvládají zaznamenávat řádově až miliony bodů za sekundu. Zde je hlavní předností rychlé naskenování okolí i do větších vzdáleností. Na tomto principu staví primárně senzory LiDAR.

V obou metodách je pochopitelně kladen vysoký požadavek na kvalitní světlo. Triangulační metody vyžadují především koherentní a stabilní zdroj světla, protože jakékoli odchylky by vedly k nepřesným výpočtům hloubky. U ToF je zase nezbytná preciznost ve vysílání pulzů světla, protože vzhledem k rychlosti světla zde záleží na každé mikrosekundě.

Ačkoli se k těmto účelům dříve používaly běžné světelné diody (LED), zejména kvůli lepší dostupnosti a nižší ceně. Dnes už se v obou metodách výhradně používají laserové diody (LD), které se mezitím staly značně dostupnějšími. Laserové diody poskytují vyšší jas, rychlejší modulaci a lepší energetickou efektivitu, což umožňuje jejich použití i v zařízeních napájených baterií.

Zdroj: ledinside.com