FotonMag

AceBeam představil druhou generaci své starší taktické svítilny L16 z roku 2017. Aktuální verze AceBeam L16 2.0 obdržela větší akumulátor s kapacitou 5000 mAh, výkonnější LED, a především uživatelskou přívětivost poplatnou dnešním standardům. Mezi taktickými prvky nechybí silný stroboskop (1000 lumenů), zadní taktické tlačítko na momentární zapnutí, antireflexivní skleněná čočka či úderný ráfek pro rozbití skla. Po dokoupení montáže na zbraň a kabelového spínače ji lze navíc používat i jako zbraňovou svítilnu. Nasazení či vyjmutí svítilny ze zbraně může proběhnout velmi rychle, bez nutnosti použít nářadí nebo rozebírat svítilnu.

Použitá LED Luminus SFT-40 nabízí krátkodobý maximální výkon až 2100 lumenů, který se po minutě automaticky snižuje na 1000 lumenů s výdrží dvou hodin. Maximální dosvit je 670 metrů (112 225 cd). Celkem je možné vybírat ze šesti úrovní výkonu, včetně středního výkonu 200 lumenů (15 hodin) nebo režimu moonlight s 1 lumenem (250 hodin). Mezi režimy se snadno přepíná ocelovým bočním spínačem, které umožňuje i manipulaci v rukavici.

Li-ion akumulátor typu 21700 lze nabíjet přímo ve svítilně pomocí USB-C kabelu, během nabíjení lze svítilnu nadále používat. Úplné nabití potrvá zhruba 3,3 hodiny, následně se rozsvítí zelená kontrolka. Svítilna má také ochranu proti opačnému vložení akumulátoru i možnost uzamknutí obou tlačítek proti nechtěnému zapnutí v kapse či zavazadle.

Tělo je již tradičně vyrobeno z lehkého a zároveň odolného leteckého hliníku, s povrchovou úpravou proti poškrábání a korozi Type III hard anodized. Svítilna tak bez újmy zvládne různorodé podmínky, včetně krátkodobého ponoru do hloubky až dvou metrů (IP68) nebo pádu z výšky 1,5 metrů. Co do velikosti je svítilna 15,3 cm dlouhá, s váhou 212 gramů. K dostání je za 2 499 Kč s DPH.

Zdroje: svitilny.eu, acebeam.com

Fenix ve svém novém modelu GL23R spojil výkonnou zbraňovou svítilnu s laserovým zaměřovačem. A jak už jsme u Fenixe zvyklí, nechybí zde již standardní funkce jako oboustranné ovládání vhodné i pro leváky, ani nastavitelná montáž na lišty Picatinny a GLOCK. K tomu teď navíc přibyla spodní přepínací páčka pro snadné volení mezi reflektorem, laserem, kombinací obojího a stavem vypnutí.

Úplnou novinkou jsou také dva náhradní páry ovládacích tlačítek, které umožňují optimalizovat univerzální ovládání buď pro lepší ovládání v rukavicích či za deště, nebo pro snadnější dosah prstu.

Špičková LED Luminus SFT40 zasazená v TIR optice poskytuje pouze jeden výkon 1200 lumenů s dosahem kužele světla na vzdálenost 240 metrů. Výstup se kvůli zahřívání po 10 minutách postupně snížuje na světelný tok kolem 450 lumenů. Celkově lze svítit celou 1 hodinu, a to i při souběžném zapnutí laseru. Zelený laser o vlnové délce 520 nm a příkonu 5 mW má ve srovnání s červenými laseryy lepší viditelnost, a to i za dne. Sám o sobě poskytuje dlouhou dobu svícení až 13 hodin.

Jako zdroj použil Fenix vlastní verzi Li-ion akumulátoru typu 18350 s kapacitou 1100 mAh. Lze jej dobít přímo ve svítilně přes standardní USB-C konektor. Během nabíjení svítí červená kontrolka. Nabití zcela vybitého akumulátoru potrvá zhruba 2 hodiny, následně zasvítí zelená kontrolka.

Tělo špičkové svítilny je vyrobeno z odolné slitiny hliníku, s prémiovou povrchovou úpravou proti poškrábání. Tvrzená ultračistá čočka prošla antireflexivní úpravou. Fenix GL23R odolá proti silnému dešti (IP66), silným nárazům či pádům z výšky 1 metru. Na délku měří 8,7 cm a váží 120 gramů. K dostání je za 3 799 Kč včetně DPH.

Zdroje: kronium.cz, fenixlighting.com

Armytek představil jednu z nejvýkonnějších čelovek ve svém arsenálu a prakticky i na celém trhu. Existuje ve dvou variantách lišících se barevnou teplotou (denní bílá a teplá bílá), přičemž obě se pohybují kolem hranice 4 000 lumenů maximálního výstupu. V obou případech je kužel světla je docela široký (85°), s jasnějším hotspotem. Samotnou svítilnu lze navíc snadno vydělat z popruhu a používat v ruce, po připnutí ocelové spony ji lze nosit také na opasku nebo poutku. Nechybí ani magnetická koncovka pro uchycení svítilny na libovolný železný povrch.

Výkonnější variantou je Wizard C2 Pro Max LR White s barevnou teplotou „denní bílá“ (někdy též „neutrální bílá“) kolem 6000 K. Ta používá super výkonnou LED Cree XHP70.2, se kterou dokáže vydat krátkodobý maximální výkon až 4150 lumenů s dosvitem 181 metrů.

Vedle toho verze Wizard C2 Pro Max LR Warm s LED ze stejné řady poskytuje teplé bílé světlo kolem 4000 K. Maximální výkon činí 3870 lumenů s dosvitem 180 metrů. Sice se technicky jedná o něco slabší světelný tok, roli tu však hrají i jiné faktory. Teplejší barva světla totiž poskytuje lepší viditelnost ve ztížených podmínkách, jako je mlha, déšť či sněhová vánice, navíc je znatelně příjemnější pro zrak. Na druhou stranu však není v případě stroboskopu tolik oslepující jako chladnější barvy.

Obě verze mají jinak shodné nastavení, ovládání i výdrž. Maximální režim si lze užít 3,25 hodiny (s automatickým snížením na 900 lm po 50 sekundách). Střední režimy lze využívat v řádu vyšších jednotek až desítek hodin, kdežto nejnižší výkony mohou svítit v řádu dní. Svítilny poskytují celkem 6 základních režimů včetně stroboskopu, s tím že náročnější uživatel si může přesněji navolit výkonnost jednotlivých stupňů výkonu.

Ovládání je intuitivní a nijak zvlášť se neliší od systémů používaných v jiných čelovkách a svítilnách – podržením tlačítka se volí mezi základními výkony, dvojklikem se rovnou aktivuje nejvyšší režim a krátkým podržením tlačítka při vypnuté svítilně se aktivuje nejnižší režim firefly.

Zdrojem energie je akumulátor typu 21700 od Armyteku o kapacitě 5000 mAh, s využitím přiložené redukce je však možné vložit i menší typ 18650. Dobíjení se provádí skrze magnetický USB konektor, který se přikládá na zadní část svítilny. Konektor po úplném nabití (cca 5,3 hodin) zasvítí zeleně, při špatném kontaktu nebo zdroji upozorní na problém oranžově.

Vzhledem k extrémnímu výkonu, a tedy i vysokému zahřívání, má čelovka v tlačítku malou barevnou LED, která funguje jako indikátor teploty (oranžové a červené blikání) i indikátor stavu baterie (zelená, oranžová a červená). A jelikož se jedná primárně o čelovku, při jejímž nošení není indikátor vidět, tak je stav vybití pod 25 % naznačen také zablikáním hlavního světla. Indikátory je možné deaktivovat.

Čelovka je nadstandardně odolná proti nárazům a pádům z výšky až 10 metrů, s vodotěsností do hloubky 10 metrů (IP68). Na délku měří 12,1 cm a i s popruhem váží 182 gramů. Cena pro obě verze čelovky je 2790 Kč s DPH.

Zdroje: svitilny.eu, armytek.com

Přední výrobce zbraňových a taktických svítilen Olight představil nový model nabíjecí pistolové svítilny PL-3R Valkyrie, který se světelným tokem 1500 lumenů a dosvitem 205 metrů patří mezi ty nejvýkonnější na trhu ve své kategorii. S montážemi typu Glock a Picatinny je svítilna kompatibilní s celou řadou pistolí, prakticky ji lze nasadit i na dlouhé zbraně s lištou Picatinny (možnost dokoupit kabelový spínač s magnetickou koncovkou).

Svítilna má zadní oboustranné ovládání pro praváky i leváky. Ty umožňují jak trvalé zapnutí, tak i momentární zasvícení po dobu stisku. Dvojklikem se pak jednoduše přepíná mezi dvěma výkony – Low (300 lumenů) a High (1500 nebo 1000 lumenů). Režim High si může uživatel dle potřeby nastavit podle toho, zda preferuje spíše krátkodobý extra vysoký výkon nebo raději obstojný výkon s mnohem delší výdrží. Stisknutím obou tlačítek najednou lze aktivovat stroboskop, a to ze zapnutého i vypnutého stavu.

Interní Li-pol akumulátor o kapacitě 900 mAh nabízí maximální dobu svícení 100 minut. Nabíjí se přes magnetický USB kabel MCC, který je používán i ostatními svítilnami Olight. Po plném nabití zasvítí kontrolka zeleně.

S vahou 107 gramů a délkou 8,1 cm se jedná o velice kompaktní pistolovou svítilnu, přesto však nemusí sedět na velmi krátké hlavně, kde se bude hodit spíše řada svítilen Olight PL-Mini Valkyrie. Celokovová konstrukce z leteckého duralu zaručuje odolnost proti nárazům, pádům z výšky 1 metru a ochranu proti dešti (IPX6). K dostání je za 2 999 Kč včetně DPH.

Zdroje: svitilny.eu, olight.com

Mezi zobrazovacími technologiemi používanými v televizích a monitorech dnes často narazíme na obrazovky OLED a QLED. Ačkoli oba názvy vypadají velice podobně, dokonce až zaměnitelně, ve skutečnosti se ale jedná o propastně odlišné technologie. Pojďme se podívat na rozdíly mezi nimi.

Princip QLED

LCD “sendvič” se žlutou vrstvou kvantových teček

Hlavní rozdíl mezi oběma technologiemi spočívá v tom, jak je produkováno světlo a barvy. Začněme u technologie QLED. S tímto obchodním názvem přišel Samsung v roce 2017 a vlastně je tak trochu zavádějící. V jádru se totiž jedná o klasickou technologii tekutých krystalů LCD, která zaplavila svět už v průběhu nultých let. LCD displeje si lze představit jako takový sendvič několika vrstev, které proměňují jednolité bílé LED podsvícení na jednotlivé barevné pixely. Odtud tedy pochází ono „LED“ z názvu QLED.

Zbývající „Q“ potom odkazuje na novou inovativní vrstvu ve zmíněném „sendviči“ – vrstvu Quantum dots. Kvantové tečky jsou mikroskopické molekuly, které po zasažení paprskem světla emitují odlišně zabarvené světlo – červené, zelené nebo modré. Toto světlo následně prochází klasickou LCD vrstvou, která z barev vytvoří konečný obraz. Výhodou této nové vrstvy je rozšíření používaného barevného spektra i výrazné snížení energetické náročnosti.

Princip OLED

Oproti tomu obrazovky OLED už nemají s technologií LCD vůbec nic společného. Zde světlo produkují přímo jednotlivé pixely obrazovky, tvořené zpravidla trojicí velmi malých zdrojů červené, zelené a modré barvy. Světlo zde vytváří tzv. organické LED, tedy specifický typ diod, které k elektroluminiscenci místo anorganických látek (třeba AlGaAs) používají složitější organické molekuly, například Al(C₉H₆NO)₃.

Jelikož OLED displeje nepotřebují podsvícení, dokážou být extrémně tenké. Až do roku 2022 byl jediným výrobcem OLED panelů korejský technologický gigant LG. Aby to ale nebylo až tak jednoduché, Samsung nedávno přišel s novým hybridem QD-OLED, ten teď ale ponechme stranou.

Srovnání kvality QLED a OLED

Šéfredaktor a dlouhodobý recenzent technologického magazínu CNET David Katzmaier přinesl na základě vlastní expertízy vzájemné srovnání obou technologií:

• Všechny OLED TV mají podobně vysokou úroveň celkové obrazové kvality, kdežto u QLED obrazovek se kvalita hodně odvíjí od ceny produktu – zlepšení kvality zde není dáno ani tak nějakými kvantovými tečkami, ale je závislé na celkovém provedení produktu, zejména co se týče podsvícení.
• Z hlediska kontrastu a úrovně černé barvy mají bezkonkurenční výhodu OLED obrazovky, protože dané pixely se jednoduše vypnou. Propracovanější QLED sice dokážou vypnout část podsvícení a dosáhnout tak docela věrohodné černé barvy, přesto to není úplně dokonalé a kolem jasnějších částí obrazu se vytváří „blooming“ efekt.
• Co se týče jasu, zde vedou QLED i klasické LCD obrazovky. To může být výhoda ve velmi prosvětlených místnostech, za běžných podmínek však na tom nijak zvlášť nezáleží.
• V uniformitě a pozorovacím úhlu jsou zase jednoznačně lepší OLED obrazovky, protože vyzařují pixely přímo ze samotných diod blízko povrchu, což podporuje sledování i ve velmi ostrých úhlech. I ty nejlepší LCD a QLED obrazovky trpí v principu tím, že jejich světlo vychází až ze zadní části zařízení a prochází přes celou řadu různých filtrů.
• Rozlišení, barvy, video processing a další podobné parametry jsou u OLED i QLED prakticky stejné. Žádná z technologií v tomto ohledu nemá žádnou závratnou výhodu, snad jen novější hybridní obrazovky QD-OLED by mohly mít lepší barvy.

Z celkového srovnání tak dle Katzmaiera vychází mnohem lépe OLED. Dalo by se pouze namítnout, že mohou více trpět “burn-in” efektem, kdy na obrazovce zůstávají vypáleni „duchové” statických prvků na obrazovce (loga, textové panely atp.). Podle experta to však hrozí jen v případě, že by programy zůstávaly zapnuty denně po několik hodin bez jakéhokoli přepínání.

Zdroje: ledinside.com, cnet.com