FotonMag

Firma Advanced Media Inc. nabízí ve své produktové řadě Ridata cestovní solární nabíječku Solar Charger 2000. Nabíječka je primárně určena pro zařízení jako jsou MP3 přehrávače, iPody, PDA, GPS, přenosné hrací konzole a různé USB a Bluetooth vymoženosti.

Krom vlastního fotovoltalického článku tvoří základ pro úschovu energie i 3,7V 900mAh lithiový akumulátor. Solar Charger je schopen dodávat na 5V až 500mA. Na plném slunci se má akumulátor dobít během tří hodin, nicméně pomalu je schopen se nabít i za zatažené oblohy. Možnost nabíjení zabudovaného akumulátoru je i skrze 12V auto adaptér, což je samozřejmě rychlejší varianta.

Složená nabíječka má rozměr 21cm do délky a 7cm do šířky, rozložená má pak tvar malé plachty o velikosti 21 x 22cm. Váha je lehce pod čtvrt kilogramu. Koncová cena v USA byla stanovena na 95 USD (2100 Kč bez DPH).

Zdroj: Letsgodigital.org

Hiroyuki Nishide, Hiroaki Konishi a Takeo Suga z Waseda University vyvinuli novou dobíjecí polymerovou baterii, která vypadá jako list papíru – je tenká a ohebná.

Elektroda je tvořena asi 200nm tenkou vrstvou redox-aktivního organického polymeru. Polymer obsahuje skupiny reaktivních forem dusíku, které účinkují jako nositel elektrického náboje. Baterie má překvapivě rychlou schopnost nabití – na plnou kapacitu ji stačí jen jedna minuta a má více jak 1000 cyklů nabití/vybití. Nevýhodou většiny organických polymerů je jejich rozpustnost v elektrolytu, která zapříčiňuje samovybíjení baterie. Týmu Hiroyuki Nishide se ale podařilo tento problém překonat.

Nicméně tento typ baterií je spíše určen pro specifické nasazení. Díky tomu, že neumí dobře uvolňovat energii pozvolna, hodí se spíše na zařízení, jež poskytují energii v dílčích “výtryscích” jako například kondenzátory.

Nishide si myslí, že během tří let budou tyto baterie používány v kapesních zařízeních používajících integrované obvody, primárně pro napájení pamětí a mikroprocesorů.

Zdroj: Rsc.org

mPhase a Lucent Bell Laboratories se dohodli, že během následujících dvou let uvedou společně na trh svou “chytrou nanobaterii”. Tyto baterie by měly být díky nanotechnologii schopné si udržet energii po desetiletí (udává se 15 až 20 let) a vytvářet elektrický proud v zásadě na požádání. Prototyp baterií je založen na objevu toho, že kapičky elektrolytu zůstávájí v neaktivním stavu na povrchu nano struktury až do doby než jsou stimulovány k toku, čímž se spouští reakce vytvářející elektřinu. Tento efekt umožňuje přesnou kontrolu a aktivaci baterií dle potřeby. Nanobaterie od mPhase je zatím pouze primární, ale již se prý pracuje i na dobíjecí variantě.

Obecně si vědci slibují od nanobaterií několikanásobně větší kapacitu než mají současné akumulátory (odhady jsou na 4000W/kg, 5000W/litr), velmi krátkou dobu nabítí (např. 80% do jedné minuty) a více cyklů (existují prototypy po 15 000 cyklů na 85% kapacity).

Krátké propagační video od mPhase popisující princip nanobaterie:

Zdroj: Mphasetech.com

To není výmysl, to je realita. Firma Moixa Energy z Velké Británie uvedla loni na trh své řešení dobíjecích NiMH baterií nazvané USBCELL s integrovaným dobíjecím zařízením a konektorem na USB ze kterého čerpají dobíjecí proud. Pokud konektor USB přikrijete “čepičkou” dostanete tvarem naprosto přesnou tužkovou baterii (typ AA). Bohužel samozřejmě prostorové nároky na konektor a nabíjecí elektroniku si vezmou svoje, takže kapacita tohoto akumulátoru je jen 1300mAh. Moixa uvádí, že baterie se přes USB dobije na 90% své kapacity za 5 hodin. Dá se samozřejmě nabíjet i ve stolní nabíječce, ale doporučují se nižší dobíjecí proud (250mA) a nabíjení během 7 hodin. Cena? Po přepočtu z liber to vychází na nějakých 230 Kč za kus – docela drahá hračka :-).

Zdroj: USBCELL.com

Většina běžných uživatelů tento problém ani nezaznamená, ať už kvůli tomu, že dobíjecí baterie nabije a rovnou použije v nějakém zařízení jako třeba walkmanu (tj. samovybíjecí efekt se nestihne projevit), anebo zkrátka pro to, že nemají přehled či možnost měřit jaké množství energie už bylo z baterie spotřebováno a jaké bylo ztraceno.

Zrovna jedna z nepříjemných možností, kde se tento efekt může projevit, je u běžného použití svítilen. Uživatel nabije své skvělé vysokokapacitní NiMH akumulátory na plnou kapacitu, vloží je do baterky, kterou pak chvíli používá až nakonec skončí uložená v šuplíku. A tam svítilna může i několik měsíců ležet a baterie v ní se pozvolna vybíjejí. Jaké je pak překvapení, když človek vyrazí na trek, vezme svítilnu ze šuplíku (přece se nemohla za těch pár minut zkoušení vybít, ne?) a po hodině používání v horách naráz baterka zhasne.

Na vině je samovybíjecí efekt NiMH baterií. Jestliže je baterie po úplném nabití odložena bez užívání, začne postupně ztrácet svou energii. Efekt je vyšší než u NiCd akumulátorů a zapříčiňuje ztrátu 5-10% kapacity během prvního dne. Následný pokles už je pozvolnější, zhruba 0,5% až 1% za den při pokojové teplotě. To odpovídá ztrátě energie v baterii okolo 30% během prvního měsíce a poté 15-20% během dalších měsíců. Samovybíjení NiMH akumulátorů také závisí na teplotě – čím vyšší teplota, tím větší samovybíjení. Shrnuto, leží-li vám klasické NiMH akumulátory někde více jak 6 měsíců, jsou pravděpodobně téměř zcela vybité.

Existuje samozřejmě řešení. Na trhu jsou výrobky od několika producentů baterií, které mají samovybíjecí efekt minimalizován. Jedná se například o Sanyo Eneloop, Ansmann maxE, Panasonic R2 Infinium či Varta Ready2use, které jsou prezentovány jako “přednabité baterie”.

Sanyo tvrdí, že jejich Eneloop baterie si po půl roce skladování udrží 90% energie, Varta, Panasonic a Ansmann o něco méně – 80%. Nabízené kapacity jsou nižší než u běžných NiMH akumulátorů – maxE, R2 a Ready2use jsou k dispozici s 2100mAh, Eneloop jen s 2000mAh (myšleno pro tužkovou baterii, typ AA).

Závěr je relativně jednoduchý – pokud zařízení do kterého chcete pořídit akumulátory používáte méně často a nabíjeli byste ho méně jak jednou za měsíc, pak se vyplatí koupit některé z “přednabitých baterií”. Pokud baterie nabíjíte pravidelně za kratší dobu než je jeden měsíc, šáhněte po klasické vysokokapacitní NiMH baterii.