FotonMag

V poslední době se objevuje poměrně mnoho snah přinést výraznější inovace – ne-li rovnou revoluci – v odvětví polovodičových technologií a jejich nákladné výroby. Nejnověji se o slovo přihlásili vědci z Hong Kong University of Science and Technology. Vyvinuli první svého druhu micro-LED “displej”, který vyzařuje hluboké ultrafialové záření (DUV) pro účely tzv. bezmaskové litografie.

Litografické stroje jako takové jsou zásadním vybavením při výrobě čipů. Pomocí krátkovlnného záření dokážou „vypálit“ takřka libovolné rozložení integrovaných obvodů. Zpravidla se přitom používá reflexní maska, jež umožňuje vytvořit konkrétní obrazce na desce pokryté foto-senzitivním substrátem, tzv. fotorezistem. Tradičně se jako zdroj záření používají rtuťové lampy a UV LED, které však mají řadu nevýhod, jako je značná velikost zařízení, nízké rozlišení vypalovaného obrazce, vysoká spotřeba energie, nízká světelná efektivita a nedostatečná hustota optické síly.

Tyto obtíže alespoň částečně překonává nový prototyp sestavený hongkongským výzkumným týmem. Podařilo se jim provést litografii bez masky s vylepšenou optickou efektivitou (záření dopadá jen tam, kam má, neztrácí se přes masku), lepší distribucí tepla, vysokým rozlišením obrazce, nižším operačním napětím, menší velikostí zařízení a rychlou expozicí.

Profesor Hoi-Sing Kwok, pod jehož supervizí výzkum probíhal, k tomu dodal: „V posledních letech se nízkonákladová a vysoce přesná technologie bezmaskové litografie stala aktivním bodem výzkumu a vývoje, a to díky její schopnosti upravit expoziční obrazce, poskytnout rozmanitější možnosti customizace a šetřit náklady za přípravu litografických masek.“

Výzkum byl publikován v prestižním časopise Nature Photonis pod názvem High-Power AlGaN Deep-Ultraviolet Micro-Light-Emitting Diode Displays for Maskless Photolithography. Od zveřejnění si již získal značné uznání ze strany průmyslu a je v považován za jeden z největších pokroků v oblasti tzv. „polovodičů třetí generace“ za uplynulý rok. Tým vědců se do budoucna chystá vylepšovat svůj prototyp a dosáhnou vyššího rozlišení displeje 2K až 8K.

Zdroje: ledinside.com, nature.com

TrendForce je výzkumný a poradenský institut z Tchaj-wanu, který provádí hluboké analýzy světových trendů v oblasti high-tech. Mimo jiné založil i webový magazín LEDinside. A jelikož tu máme nový rok, došlo i na bilancováním uplynulých událostí. Žebříček poodhaluje, jaké pokroky lze v příštích několika letech očekávat – především co se týče rostoucích čínských hráčů v oblasti LED.

Firmy Meta a Google představily své prototypy AR brýlí s MicroLED

Ačkoli jsou brýle pro rozšířenou realitu (AR) ve vývoji už nejmíň dekádu, zatím se neobjevil žádný vyloženě přelomový produkt, který by udělal díru do světa. TrendForce nicméně vidí určitou naději v nejnovějším dění u amerických Big Tech firem, které vyvíjí prototypy brýlí s využitím MicroLED. Ve srovnání s jinými přístupy umožňuje tato technologie vyrobit produkt s vyšším jasem, rychlejší responzivností, menší velikostí a delší životností. TrendForce předvídá, že komercializace takovýchto AR brýlí bude v následujících letech významně akcelerovat.

Řada společností rozjíždí produkci MicroLED

S předchozím bodem souvisí i to, že se hned několik převážně čínských firem v roce 2024 zaměřilo na masovou výrobu MicroLED: Leyard, BOE, HC Semitek, Sitan Technology a VISTAR. S tím, jak se již nyní zvyšuje produkční kapacita MicroLED, TrendForce předvídá rychlejší „dozrání“ a rozšíření MicroLED technologie v různých oblastech.

V Číně nastal boom kin s LED plátny

Šest čínských ministerstev se v květnu společně dohodlo na plánu upgradovat kulturní a turistická zařízení, včetně kinosálových systémů nové generace. Za rok 2024 se otevřelo rekordních 42 nových LED kin. Výrobci této technologie teď podle TrendForce budou mít tendence expandovat i na světový trh.

Black Myth: Wukong a Blossoms Shanghai zdůraznily roli LED v herním a filmovém průmyslu

Podle TrendForce byl čínský herní průmysl podpořen MiniLED displeji a zobrazovacími technologiemi kombinujícími LED a umělou inteligenci. Zároveň i ve filmové sféře údajně „virtuální LED produkce“ zkrátila produkční cykly, vylepšila imerzní efekty a snížila post-produkční náklady.

Strategické obraty u firem Lumileds, ams OSRAM a Samsung

Nizozemský Lumileds odprodal za čtvrt miliardy dolarů divizi tradičních automobilových světel, aby zvýšil svou konkurenceschopnost. Rakouský ams OSRAM ukončil významnou spolupráci s Applem ohledně výroby MicroLED pro Apple Watch. A nakonec jihokorejský Samsung oznámil úplné odstoupení od trhu s LED osvětlením, a to ve prospěch produktů s vyšší marží.

Nationstar a Leyard rozjeli nové nákladné projekty

Nationstar, jeden z největších čínských výrobců LED, investoval 2 miliardy Yenů (300 milionů Kč) do nové výroby RGB čipů s malou roztečí, Mini- a MicroLED a dalších pokročilejších produktů. Podobně i Leyard, významný výrobce LED a LCD, investoval milion Yenů do chytrých displejů, virtuální reality a dalších aplikací. Podle TrendForce tím firmy pokládají základy pro diverzifikaci různých využití LED v následujících letech.

Čínské LED firmy expandují do Jihovýchodní Asie a na Blízký Východ

Například MTC oznámil rozšíření do Vietnamu a Singapuru, Leyard založil v Dubaji dceřinou společnost, AOTO Electonic investoval do dceřiné společnosti v Thajsku atd. Firmy podle TrendForce využívají příležitosti k růstu na rozvíjejících se trzích.

Překonávání hranic v oblasti MicroLED

Čínská společnost LatticePower se zaměřuje na vývoj křemíkových substrátů pro výrobu vysoce výkonných LED čipů. Tyto substráty loni pomohly k pokoření několika technologických hranic:

• MicroLED displeje s ultra-vysokým jasem (400 000 nitů) a rozlišením (3300 PPI).
• Zelený MicroLED modul s jasem 10 000 000 nitů.
• Vysoce výkonné červené MicroLED.

Tyto substráty by v budoucnu mohly být jedním z klíčových faktorů pro komercializaci MicroLED displejů.

Čínský LED průmysl oslavil 20. narozeniny

Čínské společnosti jako Leyard, Unilumin, Qiangli či Hongli Zhihui existují již 20 let. Podle TrendForce hrály právě tyto firmy klíčovou roli v utváření čínského LED průmyslu a symbolizují „přerod z následovatelů v lídry na globální scéně“.

Vstup NovaStar a APT Electronics na burzu

Dvě společnosti zaměřené na vývoj LED kontrolních systémů a na montáž plošných spojů zaznamenaly hned v první den vstupu na burzy v Šen-čenu a Hongkongu výrazný růst akcií. TrendForce jejich úspěch interpretuje jako „odraz optimismu kapitálového trhu ohledně vyhlídek LED průmyslu“, který pravděpodobně podpoří vstup dalších LED firem na burzu a urychlí technologické inovace.

Zdroj: ledinside.com

Německá společnost TrinamiX se zabývá vývojem rozličných spektroskopických zařízení. Již před rokem jsme zde psali o jejich speciálním IR modulu do mobilních telefonů, který dokázal analyzovat různé biometrické údaje jako je hydratace pokožky nebo výskyt prediabetu. Tentokrát TrinamiX ve spolupráci s automobilovou společností Continental překvapila poněkud odlišným konceptem, tzv. displejem pro neviditelné biometrické snímání (Invinsible Biometrics Sensing Display).

Zařízení do palubních desek automobilů má podobu OLED displeje s vysokým rozlišením, který v sobě ukrývá speciální infračervené kamery (NIRCam) a lasery vyzařující neviditelné světelné spektrum. Senzory plní různé funkce. Jednou z nich je 3D mapování polohy posádky, což může být v případě nehody použito pro efektivnější nasazení airbagů. To funguje mimo jiné na principu odražených paprsků laseru a algoritmu založeném na umělé inteligenci. Zařízení také podle vyjádření TrinamiX dokáže rozeznat textilní materiály, díky čemuž pozná, zda jsou bezpečnostní pásy správně zapnuty.

Senzory také monitorují některé tělesné funkce, jako je měření srdečního pulzu, pomocí kterých může zařízení rozpoznat stresové situace nebo blížící se zdravotní problém vyžadující pohotovost. Mohlo by tak například spustit jistá opatření pro zajištění bezpečnosti posádky a ostatních účastníků silničního provozu.

Projekt již obdržel ocenění od největšího veletrhu spotřební elektroniky na světě Consumer Electronics Show (CES), kde se každoročně od roku 1967 objevují přelomové novinky, jež mnohdy zásadně mění náš svět.

Zdroj: ledinside.com

V průběhu 21. století jsme byli svědky prudkého rozvoje zobrazovacích technologií. Objemné vakuové obrazovky postupně nahradily ploché LCD displeje a svého času také plazmové obrazovky. Velký boom zažívají i domácí projektory využívající extra výkonné LED. Dnes jsou každopádně za vrchol považovány OLED a MicroLED displeje se špičkovou kvalitou obrazu, které jsou však zatím velmi nákladné na výrobu. V tomto vývoji se ale často zapomíná na MiniLED displeje, které v současnosti tvoří pomyslný most mezi cenově dostupnými LCD a obrazově dokonalými OLED a MicroLED. Podívejme se blíže na princip jejich fungování.

Podsvícení běžných LCD

MiniLED displeje jsou v principu běžné displeje z tekutých krystalů (LCD), avšak doplněné o mnohem lepší podsvícení s možností lokálního stmívání. Zatímco běžné LCD obrazovky mají jednolité a konstantní podsvícení tvořené řádově desítkami standardních LED – v lepším případě po celé ploše, v horším případě jen po stranách – MiniLED displeje používají řádově tisíce miniaturních diod o velikosti 0,1 až 0,2 mm.

Podscvícení MicroLED

Takovéto podsvícení umožňuje celý displej rozdělit až na tisíce stmívacích zón, které se zhasínají tam, kde jsou v obraze tmavá místa. MiniLED tak ve srovnání s běžnými LCD nabízí mnohem lepší kontrast a mnohdy také vyšší jas i energetickou efektivitu. Z hlediska obrazové kvality tak mohou MiniLED šlapat na paty displejům OLED, avšak stále ještě za nižší cenu.

Co se týče větších technických detailů, různé MiniLED obrazovky se od sebe navzájem mohou výrazně lišit svým provedením. Začněme u podsvícení, kdy se používají různé způsoby osazení diod:

• Zatím nejpoužívanější je technologie POB (package on board), kdy je každý jeden světelný bod umístěný ve vlastním pouzdře, které se následně pájí na plošný spoj. Je to cenově efektivní řešení, kvůli tloušťce výsledného provedení se však nehodí pro ultra-tenká zařízení.
• Alternativou je technologie COB (chip on board), kdy se světelné body nachází přímo na plošném spoji. Jednotlivé čipy tak mohou být umístěny více natěsno a poskytovat uniformnější podsvícení a vyšší jas, na druhou stranu je COB už mnohem náročnější na výrobu, a tedy dražší.
• Nejelegantnějším řešením je technologie COG (chip on glass), kdy se čipy instalují místo plošného spoje na skleněný substrát, což poskytuje lepší optické vlastnosti a ještě tenčí provedení. Dosud se však ještě jedná o stále vyvíjenou a náročně využitelnou technologii.

Ilustrace 2D stmívání zón

Také strategie stmívání se mohou u různých MicroLED displejů lišit. V základě lze rozlišit jedno-rozměrné (1D) stmívání, kdy se zhasne vždy celý sloupec nebo řádek stmívacích zón, anebo dvoj-rozměrné (2D) stmívání, kdy lze ovládat každou jednu stmívací zónu zvlášť. Jak už možná tušíte, druhá možnost poskytuje mnohem lepší kvalitu obrazu, je však mnohem náročnější na provedení kvůli vyšší komplexitě ovladačů. Proto se dnes častěji setkáme s 1D stmíváním, což je u HDR obrazovek s menším počtem stmívacích zón dostačující.

A nakonec se podívejme ještě na tzv. halo efekt, jednu z největších slabin MicroLED technologie – jde o jev, kdy světlo nechtěně uniká z rozsvícených stmívacích zón do těch zhasnutých a vytváří tak rušivou záři. Inženýři vyvíjejí různá řešení, jak tento efekt omezit. Na jednu stranu se snaží navrhnout co nejlepší řešení optického charakteru, aby jednotlivé stmívací zóny co nejlépe odizolovali od sebe navzájem. Také pomáhá „natlačit“ vrstvu světelných čipů co nejblíže LCD vrstvě, to však zase může ztěžovat odvod tepla z čipů. Vedle toho také existují různé algoritmické strategie, které analyzují distribuci jasu a různě upravují intenzitu jasu stmívacích zón. Různé typy obrazů a scén však mohou vyžadovat zcela odlišné algoritmy, proto se někdy používají i konvoluční neuronové sítě pro vytvoření pokročilejších adaptivních algoritmů.

Na závěr lze říct, že dokud se razantněji nesníží náklady na výrobu OLED a MicroLED displejů, MiniLED technologie bude tvořit skvělou alternativu. Z hlediska jejich konstrukce však existují různé proměnné, kdy komplexnější provedení kromě vyšší kvality obrazu zvyšuje i cenu. Inženýři často hledají vyvážený poměr mezi výslednou cenou a optimální vizuální kvalitou, obecně však platí, že vyšší cena obrazovky bude pravděpodobně souviset s vyšší kvalitou obrazu.

Zdroje: ledinside.com, tailorpixels.com

Vědci z japonské Ósacké univerzity vytvořili světově první polovodičový modrý laser s měnitelnou vlnovou délkou s citlivostí na desetiny nanometrů. Jedním z jeho hlavních účelů má být využití v ultrafialových zařízeních pro sterilizaci a dezinfekci. Vzhledem ke kompaktním rozměrům a nadprůměrné životnosti by se tyto lasery mohly v budoucnu objevit i v našich domácnostech v rámci čističek vzduchu nebo třeba ledniček. Studie byla zveřejněna v časopise Applied Physics Espress.

Modré nitridové polovodičové lasery jako takové nejsou nic nového. Původně vznikly pro Blu-ray technologii a následně nalezly využití i ve zpracování kovových materiálů jako je měď či zlato. Také se předvídá jejich využití v laserových displejích nové generace. Nicméně takovéto běžné modré lasery oscilují na různých vlnových délkách, což se nehodí právě pro zařízení na vysoce efektivní konverzi modré vlnové délky na ultrafialovou – konkrétně na oblast far-UVC (210-230 nm), jež se používá pro efektivní a zároveň relativně bezpečné zneškodnění patogenů. Tato konverzní zařízení totiž mají velmi úzké rozpětí přijímané modré vlnové délky kolem 460 nm, dosud k tomu používala objemné a nákladné lasery s ultra-krátkými pulzy.

Nový laditelný laser stavící na principu speciální štěrbinové struktury polovodiče však nyní umožní vyrábět dostupnější a kompaktnější zdroje ultrafialového záření pro kontinuální používání, navíc s prodlouženou životností. Právě proto se hovoří i o možném praktickém využití v domácích zařízeních.

Zdroj: ledinside.com

Na okraji pouště Taklamakan v nejzápadnějším cípu Číny vyrostla rozsáhlá soustava skleníků, ve kterých se na třípatrových kultivačních regálech pěstuje rýže. S využitím obrovského množství LED se zde daří pěstovat rýži ve zrychleném cyklu 60 dní, což je mnohem méně než běžných 120 až 150 dní.

Rozsáhlá „pěstební továrna“ má kontrolovanou teplotu, vlhkost, světlo, oxid uhličitý i výživu kořenů. Významnou roli zde hraje právě dynamické LED osvětlení, které výzkumníci stále ještě optimalizují na fotosyntetické potřeby rýže v různých stádiích růstu. Rýže zde může růst kontinuálně po celý rok bez jakýchkoli sezonních omezení. Nejspíš se tak bude do budoucna jednat o jedno z možných opatření pro zajištění potravinové bezpečnosti.

První úspěšná sklizeň proběhla letos v dubnu, výnos činil 15,7 tun rýže na hektar, což je pro srovnání více než dvojnásobek průměrného výnosu pšenice v ČR. V současnosti už se projekt blíží ke čtvrté sklizni. Za celý rok jich lze mít potenciálně až pět, což by dohromady činilo ohromný roční výnos až 75 t/ha.

Tento způsob skleníkového pěstování rýže byl již dříve úspěšně testován v provincii S’-čchuan ležící uprostřed Číny, vzhledem k nedostatečnému množství přirozeného světla a potřebě občas vytápět skleníky uhlím se však energeticky nevyplatil. Právě proto byl projekt přesunut do pouštní oblasti, respektive do oázového města Chotan napájeného dvěma řekami z nedalekých Himalájí. Umělé LED osvětlení zde stále hraje důležitou roli v urychlení růstového cyklu, není ho však potřeba až v takovém množství. Výzkumníci pracují i na možném pěstování dalších plodin, včetně bavlny, v budoucnu navíc chtějí vyzkoušet pěstování v poušti Gobi.

Zdroj: ledinside.com

Čínská státem založená polovodičová laboratoř oznámila, že dosáhla milníku ve vývoji křemíkové fotoniky. V nepříliš vzdálené budoucnosti by to mohlo Číně pomoci překonat stávající americké sankce, které kontrolují export nejpokročilejších technologií na výrobu mikročipů. ČLR by se tak v této oblasti – ve které dnes mají monopol nizozemské stroje a tchajwanská výroba – mohla stát zcela soběstačnou, což je zásadní pro vývoj nejnovější elektroniky, pokročilejších zbraní a umělé inteligence.

JSF Lab byla založena teprve v roce 2021 se státní investicí 8,2 miliard yuanů, v přepočtu 27 miliard Kč.  Sídlí ve městě Wu-chan, což je pro kontext třetí největší vzdělávací centrum v Číně (po Pekingu a Šanghaji) a zároveň hlavní čínské centrum pro studium fotoniky, oboru o praktickém využití fotonů. Místní technologické zóně se dokonce po vzoru amerického Silicon Valley přezdívá „Optic Valley“.

Ilustrační obrázek fotonického mikročipu. Credit: Di Zhu, et al.

O co tedy jde v onom údajném „milníku“? Vůbec poprvé se v Číně podařilo vytvořit tzv. fotonický integrovaný obvod (fotonický mikročip) s InP laserem na 8palcovém křemíkovém waferu. Pokud vám tato slova nic moc neříkají, tak se ve zkratce jedná o novou generaci mikročipů, které už pro práci s informacemi nepoužívají elektrony, nýbrž fotony. Zatímco běžné mikročipy staví na klasických komponentách jako jsou rezistory, kondenzátory a tranzistory, novější fotonické mikročipy navíc používají i různé lasery, modulátory, detektory, reflektory, vlnovody a další optické prvky. Ve vzájemném srovnání mohou být energeticky úspornější, rychlejší a mít větší přenosový výkon (bandwidth), zároveň by mohly být potenciálním řešením blížících se fyzikálních limitů Moorova zákona. Jednou z hlavních překážek je však velmi komplexní proces výroby, který vyžaduje obrovskou přesnost. A něco takového se teď Číňanům zřejmě podařilo. Nejčtenější čínské (státní) noviny Lidový deník to komentovaly jako „zaplnění jednoho z mála prázdných míst optoelektronické technologie“.  Dosud mají v této oblasti náskok Američané a Nizozemci, avšak je zřejmé, že Čína tentokrát nechce v čipových technologiích zůstat pozadu a nebojí se výzkum štědře sponzorovat.

Zdroj: ledinside.com

Mezi zobrazovacími technologiemi používanými v televizích a monitorech dnes často narazíme na obrazovky OLED a QLED. Ačkoli oba názvy vypadají velice podobně, dokonce až zaměnitelně, ve skutečnosti se ale jedná o propastně odlišné technologie. Pojďme se podívat na rozdíly mezi nimi.

Princip QLED

LCD “sendvič” se žlutou vrstvou kvantových teček

Hlavní rozdíl mezi oběma technologiemi spočívá v tom, jak je produkováno světlo a barvy. Začněme u technologie QLED. S tímto obchodním názvem přišel Samsung v roce 2017 a vlastně je tak trochu zavádějící. V jádru se totiž jedná o klasickou technologii tekutých krystalů LCD, která zaplavila svět už v průběhu nultých let. LCD displeje si lze představit jako takový sendvič několika vrstev, které proměňují jednolité bílé LED podsvícení na jednotlivé barevné pixely. Odtud tedy pochází ono „LED“ z názvu QLED.

Zbývající „Q“ potom odkazuje na novou inovativní vrstvu ve zmíněném „sendviči“ – vrstvu Quantum dots. Kvantové tečky jsou mikroskopické molekuly, které po zasažení paprskem světla emitují odlišně zabarvené světlo – červené, zelené nebo modré. Toto světlo následně prochází klasickou LCD vrstvou, která z barev vytvoří konečný obraz. Výhodou této nové vrstvy je rozšíření používaného barevného spektra i výrazné snížení energetické náročnosti.

Princip OLED

Oproti tomu obrazovky OLED už nemají s technologií LCD vůbec nic společného. Zde světlo produkují přímo jednotlivé pixely obrazovky, tvořené zpravidla trojicí velmi malých zdrojů červené, zelené a modré barvy. Světlo zde vytváří tzv. organické LED, tedy specifický typ diod, které k elektroluminiscenci místo anorganických látek (třeba AlGaAs) používají složitější organické molekuly, například Al(C₉H₆NO)₃.

Jelikož OLED displeje nepotřebují podsvícení, dokážou být extrémně tenké. Až do roku 2022 byl jediným výrobcem OLED panelů korejský technologický gigant LG. Aby to ale nebylo až tak jednoduché, Samsung nedávno přišel s novým hybridem QD-OLED, ten teď ale ponechme stranou.

Srovnání kvality QLED a OLED

Šéfredaktor a dlouhodobý recenzent technologického magazínu CNET David Katzmaier přinesl na základě vlastní expertízy vzájemné srovnání obou technologií:

• Všechny OLED TV mají podobně vysokou úroveň celkové obrazové kvality, kdežto u QLED obrazovek se kvalita hodně odvíjí od ceny produktu – zlepšení kvality zde není dáno ani tak nějakými kvantovými tečkami, ale je závislé na celkovém provedení produktu, zejména co se týče podsvícení.
• Z hlediska kontrastu a úrovně černé barvy mají bezkonkurenční výhodu OLED obrazovky, protože dané pixely se jednoduše vypnou. Propracovanější QLED sice dokážou vypnout část podsvícení a dosáhnout tak docela věrohodné černé barvy, přesto to není úplně dokonalé a kolem jasnějších částí obrazu se vytváří „blooming“ efekt.
• Co se týče jasu, zde vedou QLED i klasické LCD obrazovky. To může být výhoda ve velmi prosvětlených místnostech, za běžných podmínek však na tom nijak zvlášť nezáleží.
• V uniformitě a pozorovacím úhlu jsou zase jednoznačně lepší OLED obrazovky, protože vyzařují pixely přímo ze samotných diod blízko povrchu, což podporuje sledování i ve velmi ostrých úhlech. I ty nejlepší LCD a QLED obrazovky trpí v principu tím, že jejich světlo vychází až ze zadní části zařízení a prochází přes celou řadu různých filtrů.
• Rozlišení, barvy, video processing a další podobné parametry jsou u OLED i QLED prakticky stejné. Žádná z technologií v tomto ohledu nemá žádnou závratnou výhodu, snad jen novější hybridní obrazovky QD-OLED by mohly mít lepší barvy.

Z celkového srovnání tak dle Katzmaiera vychází mnohem lépe OLED. Dalo by se pouze namítnout, že mohou více trpět “burn-in” efektem, kdy na obrazovce zůstávají vypáleni „duchové” statických prvků na obrazovce (loga, textové panely atp.). Podle experta to však hrozí jen v případě, že by programy zůstávaly zapnuty denně po několik hodin bez jakéhokoli přepínání.

Zdroje: ledinside.com, cnet.com

Špičkové čipy v současnosti patří mezi obchodně i strategicky nedůležitější produkty na Zemi. Drtivá většina z nich se vyrábí v té vůbec nejhodnotnější asijské technologické společnosti – tchajwanské TSMC. Ta k jejich výrobě používá velice složitou a nákladnou EUV litografii (Extreme UltraViolet), na kterou se pro změnu specializuje nejhodnotnější evropská technologická společnost – nizozemská ASML. V blízké budoucnosti by se však tato situace, která mimochodem vytváří značné geopolitické napětí, mohla razantně proměnit.

Srovnání stávající a nové zjednodušené EUV litografie

Japonští vědci z Okinawského institutu pro vědu a technologii (OIST) vyvinuli novou verzi EUV litografie, která obsahuje méně součástek a je energeticky efektivnější. Zatímco současné stroje od Holanďanů „vypalují“ čipy do křemíkových waferů pomocí složité soustavy šesti zrcadel, nová japonská verze používá trochu jiný optický systém jen se dvěma zrcadly (viz ilustrace). Díky menšímu počtu částí tak budou nové stroje levnější i méně náchylné k poruše. Také si vystačí s desetkrát slabším zdrojem tzv. extrémního ultrafialového záření (20 W oproti stávajícím 200 W), čímž se rovněž snižuje i náročnost na chlazení. Podle vyjádření Okinawského institutu se teď nově až 10 % EUV záření dopadne na samotný wafer, oproti stávajícímu 1 %.

Nové stroje tak ve výsledku budou až desetkrát energeticky efektivnější – ty současné od ASML mají gigantickou spotřebu přes 1 MW, přičemž Tchajwanci jich vlastní desítky a neustále zvyšují kapacity. Pořizovací náklady strojů mají být nejméně o polovinu nižší, údajně nepřesáhnou 100 milionů USD. A jestliže takto rapidně klesne cena strojů i jejich provozu (elektřina, údržba, delší životnost EUV zářičů), pak se to samozřejmě propíše i do ceny špičkových čipů, které nalezneme ve všem možném od smartphonů přes počítače až po balistické střely.

Principy fotolitografie a tiskové litografie (credit: Canon)

OIST již požádal o patent a chystá se na demonstrativní experimenty. V technologickém soupeření však tento institut není zcela sám. Proslulý japonský výrobce foťáků, tiskáren a optiky Canon již loni oznámil vývoj vlastní technologie na výrobu špičkových 5 nm čipů, která bude fungovat na principu nanotiskové litografie (nanoimprint litography).

Ve výsledku se tak může značně oslabit dominantní pozice ASML, což se pak zajisté nějak dotkne i takových technologických gigantů jako je TSMC, Samsung, Intel, AMD a Apple nebo také vývoje umělé inteligence. Pojmy jako „technologický přelom“ a „revoluce“ se sice v posledních letech značně nadužívají, v tomto případě se však zdají být oprávněné.

Zdroje: ledinside.com, oist.jp, datacenterdynamics.com, global.canon

Existuje hned několik metod a technologií na rozpoznávání obličeje, přičemž nyní zaznamenalo značný pokrok termální rozpoznávání založené na infračerveném záření. To především poskytuje výhody tam, kde mají obyčejné kamerové systémy založené na viditelném záření svá omezení. Ty totiž chybují nejen ve zhoršených světelných podmínkách, ale problém jim mnohdy dělají i tmavší odstíny kůže.

Termální rozpoznávání staví na tom, že každý z nás má v obličeji jedinečný „teplotní pattern“, který je utvářen především cévní a tkáňovou strukturou. IR metoda tak může skvěle fungovat na komkoli z nás třeba i v noci. Jednou z takových vlaštovek běžného využití byla například čínská Xiaomi, která takovouto formu biometrické autentizace nainstalovala do svého vlajkového smartphonu.

Většímu rozšíření takovéto technologie však dosud bránily značné technologické nedostatky – degradace obrazu vlivem šumu, rozmazání, kolísání teploty obličeje v různých situacích a také změny výrazu tváře.

S těmito nedostatky se teď údajně vypořádali vědci z Arab Open University a Kuwait Technical College. Ve své studii zveřejněné v International Journal of Information and Communication Technology demonstrovali efektivní využití tzv. konvolučních neurálních sítí (CNN), konkrétně architektury ResNet-50.  S tímto nástrojem dokázali zlepšit IR rozpoznávání obličeje, což úspěšně vyzkoušeli na vzorku 7500 termosnímků.

Zdroj: ledinside.com