FotonMag

Masonic Children Hospital University of Minnesota ve spolupráci se společností Philips Lighting se účastní testování nového LED světelného systému, který podporuje přirozené střídání denních a nočních rytmů organismu a tím pomáhá urychlovat léčbu pacientů.

Dlouhodobí pacienti ztrácí kontakt s klasickým střídáním dne a noci, dle vyjádření pediatričky a odbornice na dětský spánek Heleny Molery, právě tyto změny jsou pro tělo potřebné, aby dostatečně odpočívalo a mohlo se správně zotavit.

Nově navržený systém odpovídá dlouhodobému výzkumu dopadu modrého světla na tvorbu hormonu melatonin, který ovlivňuje přirozený spánkový režim. Omezení modrého světla má za následek zvýšenou produkci hormonu usnadňující režim spánku.

Systém mění světlo různých vlnových délek a tím zabezpečuje střídání cyklů, v nočních hodinách se světlo utlumí, aby mohlo tělo dokonale regenerovat. LED systém bude vybaven dálkovým ovládáním, díky kterému si mohou pacienti vytvořit jím blízké světelné prostředí, mimo to lze vykouzlit i barevnou show, která pomůže rozptýlit dlouhé dny léčby.

První nainstalovaný systém je v současné době podroben dlouhodobému testování na 4 dětských pokojích JIP. Zkoumán bude vliv na průběh léčby, spokojenosti dětských pacientů a dalších rozhodných faktorů. Celý projekt je financován skrze soukromé dárce.

Zdroj: ledinside.com

Hologramy jsou stále rozšířenější součástí naších životů, již dnes se s nimi potkáváme v každodenním životě, například jako ochrana našich kreditních karet nebo biometrických zařízení.

Výzkumníci z Hardvard Paulson Univerzity vyvinuli hologramy používající struktury, které jsou senzitivní na polarizaci světla, čímž produkují odlišné obrazy v závislosti na vstupním světle. Tento postup, umožňuje pracovat v celém barevném spektru, čímž zlepšuje ochranu proti krádeži a kvalitu zobrazení.

Dle vyjádření profesora Frederica Capassa, nové hologramy ztrácejí jen velmi málo světla k vytvoření obrazu. Polarizované světlo vytváří ostřejší zobrazení a dokáže uchovat mnohem více obrazů.

Obecně hologramy zachycují světlo kolem objektu a to zakódují do čipu včetně jeho světelné fáze, tím je dosaženo vytváření 3D efektu. Klasická fotografie zachycuje pouze intenzitu světla.

Vývojový tým vytvořil nanokřemíkový vzor na skleněném podkladu, který působí jako tzv. superpixel. Každý superpixel reaguje na určitý polarizační stav dopadajícího světla. Jednotlivým uložením vzorů do prostorové matice dochází k různé reakci světla. Různým navržením vzorů mohou být uloženy i další holografické informace.

Celý systém je kompaktní, lze tedy do budoucnosti očekávat aplikaci v projektorech u 3D filmů, či v dalších přenosných zařízeních.

Zdroj: ledinside.com

Prodeje chytrých hodinek a pásků dosáhnou letos rekordního čísla okolo 7,5 miliónů zakoupených kusů, přičemž 90% z nich je vybaveno optickými komponenty pro sledování tepové frekvence. V roce 2020 je očekáváno dosáhnutí prodeje celkem 170 mil. kusů chytrých hodinek s takřka 100% výbavou sledování tepové frekvence.

V současnosti nejvíce využívaný senzor měření tepové frekvence a nasycení kyslíku v krvi je tzv. reflexní PPG (photoplethymography) senzor. Tento systém je založen na technologii světelného senzoru, který používá LED prosvěcující kůži, díky čemuž je méně náchylný na šum a také na elektromagnetické rušení. Další výhodou této technologie je možnost umístění na jakoukoliv část lidského těla, a to i v různých polohách.

Reflexní PPG snímač používá zelené LED pro měření tepové frekvence a porovnává relativní sílu světla z červené a IR LED, pro stanovení hladiny koncentrace kyslíku v krvi. 

Trend zdravého životního stylu v kombinaci s moderními technologiemi, představuje obrovský tržní potenciál pro všechny nositelné sportovní zařízení vybavené senzorem tepové frekvence. V kombinaci se sofistikovanými cloudovými aplikacemi dokáží ukládat historická data a zdůrazňovat změny ve fyzické kondici a další nadstavbové funkce pro tzv. chytré sportování, kde má uživatel okamžitý přehled o jeho zdravotním stavu.

Zdroj: ledinside.com

Science magazine představil novou vědeckou studii, dle které více jak 80% populace žije v oblastech vystavených určité formě světelných emisí, a to hlavně v oblastech rozvinutého světa.

Světelný smog představuje nejen komplikaci pro astronomy, ale hlavně narušuje přirozený biorytmus živých organismů a celých ekosystémů, ve kterých žijí.

Vědci z Německa, USA a Itálie připravili kritickou studii a atlas přesvětlení noční oblohy. Dle jejich poznatků současně probíhající komplexní přechod na LED technologii může současné přesvětlení ještě zvýšit.

Připravený atlas světelných emisí, jasně ukazuje, že v západní Evropě zůstává jen několik málo oblastí, které se vyhýbají světelnému smogu. Velmi dobře dopadly oblasti Švédska, Rakouska a  částečně Španělska, tento fakt ovšem úzce souvisí s hustotou zalidnění a elektrifikací oblastí hor a lesů. Výzkum se zaměřil také na země G20, ze kterých nejhůře vyšly země Jižní Korea a Itálie, naopak země s řídkou hustotou osídlení jako Kanada a Austrálie si mohou vychutnat potemnělou noční oblohu.

Potřebná data byla sesbírána za pomoci americké družice Suomi, která byla vybavena nástrojem pro sledování světelného znečištění po celém světě.

Zdroj: ledinside.com

K uspokojení rostoucí zákaznické poptávky po kvalitních lokálních rajčatech, musejí pěstitelé spoléhat na dodatečné osvětlení, které zajistí úrodu i mimo sezónu. Moderní pěstitelé hledají úspornou a efektivní technologii, jakožto náhradu zastaralých vysokotlakých sodíkových lamp (HPS) v jejich sklenících.

Nedávno zveřejněná studie tří významných vědců z univerzity Purdue, Michael Dzakovich, Celina Gómez a Cary Mitchella, zkoumala vliv LED technologie na růst a kvalitu rajčat. Dle jejich vyjádření existuje silný zájem pro použití LED technologie pro povzbuzení fotochemické reakce u skleníkových rostlin.

Výzkum se zaměřil na tři roviny osvětlení plodin, buď s přírodním světlem, přírodním osvětlením v kombinaci s umělým a čistě umělým osvětlením. Kombinované osvětlení bylo rozděleno na HID osvětlení a LED osvětlení. Výzkumníci v průběhu růstu zaznamenávali informace o titrovatelné kyselosti, elektrické vodivosti, barevnosti rostlin, atd. Studie rovněž zahrnovala testovaní kvality rajčat – barva, chuť, sladkost, aroma, kyselost a mnoho dalších důležitých rysů, kterých si zákazník všímá.

A výsledek? Provedený výzkum nezaznamenal téměř žádný rozdíl mezi použitými osvětlovacími technologiemi, tedy mezi LED, HID a přírodním osvětlením. To ve finále může znamenat velmi pozitivní zprávu pro rajčatové pěstitele, kteří díky revoluční LED technologii mohou ušetřit nezanedbatelnou část peněz při stejném pěstitelském efektu.

Zdroj: ledinside.com

Budoucnost elektroniky možná bude založena na materiálu z minulosti. Vědci z americké státní univerzity v Ohaiu se ve své práci navrátili k chemickému prvku Germanium, materiálu používaného v tranzistorech v roce 1940, jako potenciální náhradě současně využívaného křemíku.

Na schůzi Americké asociace pro rozvoj vědy asistent profesora chemie, Joshua Goldbergera, odprezentoval zprávu o pokroku ve vývoji atomové formy Germananu derivátu prvku Germanium.

V roce 2013 bylo dosaženo prvního úspěchu vytvořením listu Germananu tlustého neuvěřitelný jeden atom, což je šířka považována za 2 dimenzionální. Tým Goldbergerovy laboratoře od té doby vytváří různé hybridní deriváty s pozměněnými vazbami v horní a dolní části listu, zahrnující i atomy dalších prvků, jako například cínu.

Cílem výzkumu je vytvořit materiál klíčový pro polovodičové lasery a LED zařízení, který bude přenášet elektrony 10 krát rychleji než křemík a zároveň bude lépe vyzařovat a absorbovat světlo.

Dle vyjádření Goldbergera, se může pomocí změny vazeb naladit elektrická struktura materiálu, díky čemuž se dá regulovat absorpce energie. Tedy lze potenciálně vyrobit materiál absorbující celé elektromagnetické spektrum nebo absorbující různé barvy v závislosti na naladění vazeb.

Kromě využití materiálu u polovodičových aplikací, existuje domněnka, že cínová verze dokáže vést elektřinu při pokojové teplotě se 100% účinností. Těžší atomy cínu umožňují, aby se stal materiál tzv. 2D topologický izolátor, který vede elektřinu jen po jeho okrajích dodal Goldberger.

Prvotní testy prozatím potvrzují, že vyrobené laboratorní vzorky mohou být chemicky stabilní. V současné době se Goldbergerův tým zaměřuje na přípravu čistého 2D derivátu cínu.

Zdroj: led-professional.com

Michigenská Univerzita biosystémů a zemědělského inženýrství zveřejnila překvapivý výsledek projektu instalace denního LDL osvětlení v mlékárně Wing Acres Dairy. Výzkum zaznamenal 8% roční nárůst dojnosti krav po instalaci LED svítidel.

Princip LDL osvětlení aplikovaných v mlékárně je založen na prodloužení doby denní periody. Konkrétně jsou pozitivní výsledky zaznamenány při hladinách osvětlení 160 – 220 luxů po dobu 16 – 18 hodin s následným 6 – 8 hodinovým osvětlením pod hladinou 30 luxů.

Tým vědců zkoumal vliv osvětlení po dobu jednoho roku, do výzkumu byly zahrnuty i případné další faktory (povětrnostní podmínky, operační procesy na farmě, atd.), které by mohly ovlivnit produkci mléka. Ovšem žádný z nich nedoznal zásadních změn, proto skupina došla k závěru, že za zvýšenou dojností krav stojí skutečně moderní LED LDL systém.

Systém LDL osvětlení byl již v mlékárně dříve aplikován pomocí vysokotlakých výbojek, které ovšem bylo finančně nákladné a nerentabilní. Nové LED osvětlení slibuje návratnost investice, díky zvýšené produkci a sníženým nákladům na osvětlení až o 50%, za pouhý jeden rok.

Další výhodou nového osvětlení je téměř bezúdržbová instalace, vyšší spolehlivost osvětlení a dle vyjádření farmáře také pozoruhodně zvýšená poslušnost krav.

Zdroj: ledsmagazine.com

Skupina materiálů nazývající se perovskity, vyniká velmi dobrou absorpcí viditelného světla, ovšem nikdy nebyla podrobně studována v její nejčistější podobě – dokonalých monokrystalech.

Vědecký tým z University v Torontu, pod vedením profesora Teda Sargenta a profesora Osmana Bakra, použil speciální laser pro měření vlastností krystalů. Přístrojem byl sledován rychlý pohyb elektronů v materiálu, převedených ze světla na elektřinu. Přístroj zachytil rychlost a difuzní vzdálenost elektronů, před tím než dojde k jejich zachycení do pasti v podobě nepřesností materiálu.

Dle vyjádření Riccardo Comina, doktoranda v týmu profesora Serganta, jejich výzkum demonstruje možnosti perovskitů v rámci výroby solární energie. Jedním dechem však dodává, že navýšení účinnosti materiálu bude výzva, účinnost perovskvitů aktuálně přesahuje hranici 20% a přibližuje se účinnosti běžně montovaných solárních panelů na bázi křemíku.

Dle dodatku Valeria Adinolfiho, zúčastněného vědce, má zmíněný materiál budoucí potenciál na další snižování nákladů v oblasti solární energie s ohledem na jejich poměrně snadnou výrobu.

Perovskity také nabízí zajímavá řešení v oblasti kreativních designových návrhů, jelikož solární panely z peroskvitového materiálu, mohou mít podobu různých ozdobných skleněných desek. Světlo dopadající na povrch těchto krystalu je absorbováno a vyvolá reakci elektronů v materiálu, které se shromáždí na spodní straně ve formě elektrického proudu. V opačném postupu mohou perovskity otevřít dosud nepoznané hranice energeticky úsporných LED osvětlení.

Zdroj: ledinside.com

Společnost Green Creative přichází na trh se zajímavým designovým řešením její 8W LED žárovky typu BR30.

Nový LED zdroj na první pohled zaujme svým revolučním designem, který má o celých  60% menší hmotnost než předchozí generace. Mimo to poskytuje hladké a rovnoměrné světlo a jako jedna z mála náhrad klasických 65W žárovek, se může použít do zcela uzavřených svítidel.

Dle vyjádření ředitele společnosti Green Creative, Cola Zuckera, na výrobu nové žárovky bylo použito o celých 35% méně materiálu při 20% nárůstu účinnosti, proti předchozí generaci.

Ultralehký zdroj dokázal splnit přísnou normu ENERGY STAR®, umožňuje stmívání a její životnost se pohybuje okolo 25000 hodin. K dostání bude ve 4 barevných provedeních 2400K, 2700K, 3000K a 4000K s indexem podání barev 82 a světelným tokem 585 až 710 lumenů.

Novinka patřící mezi poslední přírůstky řady Titanium led series 4, se chlubí výběrem do prestižní zprávy o pokroku svítidel za rok 2014, vydanou společenstvem pro pokrok světelných zařízení IES (Illuminating engineering society).

Zdroj: ledsmagazine.com

Společnost Royal Philips představila na mezinárodním kongresu EADV  (European Academy of Dermatology and Venerology), zařízení Philips BlueControl. Tato novinka aplikuje modré světlo z LED, pro léčbu středně a mírně těžkých případů onemocnění kůže tzv. lupénky (psoriasis vulgaris).

Lupénka je chronická zánětlivá kožní choroba, kde na podkladě vrozeného sklonu k imunitním a kožním odchylkám dochází ke vzniku zánětu a zrychlenému růstu kůže. Nemoc nelze zcela vyléčit, avšak prevencí a pravidelnou léčbou ji lze stabilizovat a v řadě případů i dlouhodobě zahojit.

Společnost Philips ve spolupráci s německou fakultní nemocnicí v Cáchách provedla dvě klinické studie pro prověření účinnosti modrých LED na nemocnou pokožku. Druhá studie s dobou trvání 4 měsíců prokázala po 12 týdnech léčení až 50% snížení příznaků onemocnění v souladu s tzv. PASI (index výskytu nemoci), která analyzuje tloušťku, zarudnutí a šupinatost nemocné pokožky. Studie rovněž neprokázala žádné vedlejší účinky modrého světla.

Technologie BlueControl byla vyvinuta pro snadné každodenní použití, které snižuje nutnost návštěv lékařů. Zařízení zahrnuje 40 vysoce intenzivních modrých LED s nastavitelnou intenzitou. Bateriový pohon a malé rozměry zajišťují, že zařízení je mobilní a lehce použitelné.

Dle vyjádření Matthiase Borna, vedoucího klinického oddělení společnosti Philips, provedený výzkum umožnil zkonstruovat zařízení, které může přinést změnu do života lidí, trpících Lupénkou.

Zdroj: ledinside.com