FotonMag

Špičkový anglický rugbyový tým Harlequins přeměnili svůj Honors Bar na stadionu na šatnu pro hráče. Tento krok byl učiněn pro zvýšení bezpečnosti hráčů před nákazou koronavirem. Jelikož bar má větší prostory jak původně využívané šatny. Mimo to se vedení klubu rozhodlo pro účinnou dezinfekci vzduchu pomocí UV-C záření.

Jedná se tak o aplikaci posledních poznatků z oblasti UV. Ultrafialové záření v pásmu „C“ – v rozsahu 100 až 280 nm – při určitých vlnových délkách a dávkách potlačuje koronavirový SARS-CoV-2, který způsobuje COVID-19. UV-C záření může pocházet buď z konvenční světelné technologie, jako jsou rtuťové výbojky, nebo z moderních LED diod.

Harlequins  nainstalovala celkem 11 svítidel pro dezinfekci vzduchu Philips UV-C od společnosti Signify. Ty byly zavěšeny ze stropu vysokého 3,9 m do výšky 3,1 m nad zemí. Přímá kontakt s UV-C může být škodlivý pro pokožku a oči, takže UV LED bylo umístěno do obdélníkových komor, které chrání před přímým kontaktem. Pro efektivní dezinfekci vzduchu je rovněž důležitá správná cirkulace vzduchu v horní části místnosti, kde zařízení funguje.

Dle vyjádření výkonné ředitelky klubu, Laurie Dalrymple, je tým Harlequins prvním profesionálním sportovním týmem ve Velké Británii, který používá UV-C dezinfekční osvětlovací technologii, a do budoucna očekáváme, že bude široce využíván v celém sportovním a společenském průmyslu.

Zdroj: ledsmagazine.com

Společnost Sense Photonic oznámila, že její LiDAR zařízení úspěšně provedlo detekci osoby na vzdálenost 200 metrů. Zařízení využívá SPAD senzor s více než 140 000 pixely, které bezproblémově spolupracuje se Sense lluminator s laserovým polem o vlnové délce 940 nm a 15000 laserovými jednotkami typu VCSEL.

Dohromady tak tento systém vytváří architekturu kamery Sense, která je bezpečná pro oči a zároveň dokáže detekovat 10% reflexní cíle v dosahu 200 metrů, a to i při plném slunečním světle, s výstupem desítek milionů bodů za sekundu.

Jednotka Sense eliminuje potřebu jemného vyrovnání mezi vysílačem a přijímačem. Zároveň udržuje kalibraci snímače a přesnost hloubky během rázů či vibrací. Technologické řešení je navíc navrženo jako platforma, která umožňuje různé varianty upravit podle potřeb zákazníka díky jednoduché změně optiky.

Nové řešení upoutává pozornost nejen z řad automobilových výrobců, ale také audiovizuálních technologií. Dle manažera společnosti, Hoda Finkelsteina, nová technologie posouvá technologii LiDAR o další krok vpřed. Plná výroba tohoto produktu se plánuje v průběhu roku 2024.

Zdroj: ledinside.com

Se zajímavým výzkumem přichází vědci z Harvardské Univerzity, kteří vytvořili robotické ryby, které simulují chování živých ryb pod vodou. Robotická ryba se může sama navigovat, najít směr a týmově spolupracovat na dokončení úkolů.

Bionické robotické ryby, vybavené dvěma kamerami a třemi modrými LED světly, dokáží vycítit směr a vzdálenost ostatních ryb v okolí. Jejich 3D tvar odpovídá tvaru ryb jen místo ploutví mají lodní šroub pro pohyb a místo očí kamery. Kromě toho LED imitují přírodní bioluminiscenci ryb. LED pulsy se mění a upravují v závislosti na poloze každé ryby.

Robotická ryba se tak může začlenit do skupinového plaveckého chování díky přijetí jednoduchých smyslů z kamer, fotosenzoru a LED světel.

Robotické ryby mohou také společně dokončit jednoduché úkoly, například dohledávku předmětů. Při zadání úkolu fungují ryby samostatně, přesto, když jedna z nich nalezne objekt, může upozornit ostatní pomocí světelných impulzů.

Velkou výhodou tohoto bionického zařízení je eliminace narušení mořského života. Robotické ryby se mohou bezpečně přiblížit k útesům, aby sledovaly jejich zdravotní stav nebo hledaly určité předměty, které jejich kamery dokáží detekovat. Uplatnění naleznou také jako kontrolní zařízení pod moly a loděmi pro inspekci nebo jako pomocníci při pátracích a záchranných činnostech.

Zdroj: ledinside.com

Průkopnický francouzský sturtup Aledia, který patří k inovátorům v oblasti microLED, oznámila výrobu prvních křemíkových waferů (substrátových destiček) s microLED čipy o průměru 300 mm. Větší velikost destiček poskytuje výrazně lepší nákladovou efektivnost při výrobě.

Dle generálního ředitele, Giorgio Anania, nová platforma otevírá nové možnosti použití. Větší velikost umožňuje vyrobit 60 – 100 displejů smartphonů z jednoho waferu, oproti současným přibližně čtyřem až šesti destičkám, za použití současných standardů LED. Tradiční planární „2D“ mikroLED se vyrábějí nanášením plochých vrstev krystalu nitridu galia (GaN) na safírovou desku o průměru 100–150 mm (4–6″), přičemž většina produkce je dnes spíše na 100 mm (4“) ploše.

Technologie Aledia microLED zvětšuje nanovlákna GaN (krystaly GaN o průměru menší jak mikrony) na povrchu velkoplošného křemíku (nazývaného „3D“). Tato technologie 3D nanovláken nevytváří žádné vady pozorované na 2D čipech, které se vytváří při zvětšování velikosti plochy. Kromě toho tato technologie umožňuje výrobu v konvenčních mikroelektronických továrnách, které lze zvýšit na velkoobjemovou výrobu s extrémně vysokou produkcí. Díky tomu je možné zajistit případnou silnou poptávku trhu, pro ilustraci jen přechod této technologie u televizí s uhlopříčkou 60” a vetší, by znamenal produkci více jak 24 mil. destiček ročně.

Společnost Aledia je chráněna 197 patenty, což z ní činí přední francouzskou startupovou společnost ve Francii v oblasti přihlášených patentů.

Zdroj: led-professional.com

Polymerové LED jsou speciální LED obsahující jednotlivé vrstvy luminiscenčních polymerů vložené mezi dvě elektrody. Produkce světla je založena na dávkování elektronů z kovových vrstev do polymerů, což vytváří tzv. singlety (vytváří světlo) nebo triplety (nevyzařující světlo). Stávající teorie tento poměr stanovila na 1:3, tedy 25% účinnosti záření světla.

Následné experimenty však ukázaly, že skutečná hodnota může být až 83%. V novém výzkumu, vedeným Yadong Wangem z Hebei North University, bylo zjištěno, že vyšší než očekávané účinnosti lze dosáhnout prostřednictvím interakcí mezi tripletovými excitony a nečistotami zabudovanými do polymeru. Jedna z teorií naznačuje, že elektrické a optické vlastnosti PLED jsou silně ovlivněny nepárovými elektrony zachycenými v molekulárních nečistotách. Provedené výpočty odhalily, že pravě singletové excitony emitující světlo patří mezi hlavní produkty této reakce.

Nový objev by tak mohl ještě více prohloubit komercializaci PLED technologie a možnosti jejího praktického využití.

Zdroj: ledinside.com

Výrobce dopravních letadel, společnost Boeing a Healthe, uzavřeli patentovou a technologickou licenci, na jejímž základě bude pro Boeing vyrobena speciální UV LED dezinfekce pro sanitaci interiérů letadel.

Dle vyjádření Mika Delaneyho, manažera společnosti Boeing, UV mobilní zařízení je navrženo pro vysokou účinnost a rychlost dezinfekce povrchů v letadle. Umožňuje tak posilovat ještě efektivněji ochranu cestujících a členů posádky. Boeing strávil šest měsíců přeměnou myšlenky tohoto zařízení na funkční model.

Pomocí samostatného přístroje, který se podobá příručnímu kufru s lampou, mohou posádky dezinfikovat vysoce dotykové povrchy a dezinfikovat všude, kam světlo dosáhne. UV lampa je zvláště účinná v kompaktních prostorech a dezinfikuje celou letovou palubu za méně než 15 minut.

Přenosné zařízení bude osazeno technologií UVC s vlnovou délkou 222 nm pro účinnou dezinfekci a zároveň bude chránit uživatele před nebezpečným zářením. Ultrafialové světlo o vlnové délce 222 nm UVC je podle prokazatelně účinné proti virům a zároveň nemá negativní dopad na lidské zdraví.

Healthe bude vyrábět a komerčně distribuovat dezinfekční zařízení všem leteckým společnostem. Zařízení doplňuje již zavedená sanitační a ochranná opatření, která zahrnují použití vysoce účinných filtrů, které zachycují více než 99,9% částic a zabraňují jejich zpětnému oběhu zpět do kabiny.

Zdroj: ledinside.com

Blízká infračervená spektroskopie poskytuje bližší pohled na molekulární strukturu materiálů, díky ní můžeme například zjistit kvalitu ovoce či množství bavlny v tričku.

Společnost Osram přichází na trh s novou infračervenou LED Oslon P1616 SFH 4737, která kombinuje široký rozsahu vlnových délek, energetickou účinnost a kompaktnost. Představuje tak budoucnost mobilní spektroskopie.

Nejdůležitějším aspektem pro blízkou infračervenou spektroskopii je pokrytí co nejširšího rozsahu vlnových délek emitovaného světla. Za účelem stanovení složek nebo obsahu vody je cílový objekt osvětlen infračerveným světlem širokého rozsahu vlnových délek (obvykle 650 až 1050 nanometrů). Části tohoto světla se odrážejí a jiné jsou absorbovány. Tento poměr se u jednotlivých objektů liší, což vede k jedinečnému molekulárnímu otisku prstu pro každou položku. Odražené světlo je sbíráno speciálním detektorem, poté software data zpracuje, porovná s dokumentovanými informacemi uloženými v cloudu a nakonec vytvoří výsledek měření.

Oslon P1616 SFH 4737 od společnosti Osram je díky svým extrémně kompaktním rozměrům pouhých 1,6×1,6×0,9 mm nejmenší blízkou infračervenou LED na světě (NIRED) pro spektroskopické aplikace na trhu. Kompaktní design, vysoký výkon 74 mW při 350 mA a intenzita záření v dopředném směru na 18 mW/sr činí tento NIRED ideálním pro použití v chytrých telefonech budoucnosti.

Zdroj: led-professional.com

Společnost Hydromea vyvinula miniaturní modem, který může fungovat až 6 000 metrů pod hladinou oceánu. Je dostatečně citlivý na sběr dat při velmi vysokých rychlostech ze zdrojů vzdálených více než 50 metrů.

Rádiové vlny pod vodou fungují ve ztížených podmínkách, protože jsou absorbovány vodou. Bezdrátové připojení k internetu je tedy pod hladinou značka komplikované. Hydromea používá pro přenos signálu světlo, které otevírá nové možnosti.

Podvodní modem zvaný LUMA komunikuje rychle blikajícím modrým světlem. Data, která vysílá jsou převáděny na světelné impulzy a naopak převádí světelné impulsy, které přijímá, na data. Celý proces probíhá v mikrosekundách. Obecně voda absorbuje elektromagnetické vlny, existuje pouze malé pásmo modré a zelené barvy, které je vodou relativně dobře propustné.

Dle vyjádření Alexandra Bahra, provozního ředitele Hydromedy, nový modem poskytuje rychlé bezdrátové připojení pod vodou. Systém byl již testován v Tichém oceánu v hloubce 4280 metrů pod hladinou vědci z Institutu Alfreda Wegenera pro polární a mořský výzkum v Německu.

Zdroj: ledinside.com

Společnost Toyoda Gosei, která oznámila vývoj modulu pro čištění vody pomocí deep-UV LED, potvrdila účinnost svého produktu při kontaktu s virem SARS-CoV-2.

Výzkumný experiment, kdy byl nový koronavirus (SARS-CoV-2) ozařován pomocí technologie UV LED, byl proveden společně s Biomedical Science Association (studentská organizace zaměřená na vývoj ve vědě). V rámci pokusu bylo jasně prokázáno že tzv. hluboké UV LED diody mohou dosáhnout rychlosti dezinfekce 99,999% během 5 sekund ozáření.

Nový modul hluboké UV LED bude použit v zařízeních na čištění vody pro mobilní umyvadla WOSH s recirkulací vody, které budou uvedena na trh výrobcem WOTA již v listopadu 2020.

Přenosná umyvadla WOSH recyrkulují již použitou vodu, takže je lze velmi snadno umístit venku, u vchodů do obchodů a na dalších místech, kde je omezený přívod vody. Kromě pravidelného čištění pomocí filtrů a chlóru používají tyto inovativní umyvadla také tzv. hluboké UV záření k dosažení vyšší úrovně čištění pro podporu bezpečnějšího a zdravějšího života.

Zdroj: ledinside.com

Nedávný průzkum provedený vědci z Arizonské univerzity zdravotních věd, prokázal, že lidem trpícím migrénou může pomoci expozice zeleného světla. To snižuje četnost a intenzitu bolesti a zlepšuje tak jejich kvalitu života.

Během studie byli pacienti vystaveni bílému světlu po dobu jedné až dvou hodin denně po dobu 10 týdnů. Po dvoutýdenní přestávce byli po dobu 10 týdnů opět vystaveni zelenému světlu. Po celou dobu vyplňovali pravidelné dotazníky ke sledování intenzit bolestí hlavy, schopnosti usnout nebo vykonávat práci.

Výsledky byly opravdu překvapivé, expozice zeleného světla zvýšila o 60% počet dnů bez bolesti hlavy za měsíc. Ve většině případů u cca 86% účastníků s epizodickou migrénou a u zhruba 63% pacientů s chronickou migrénou bylo uvedeno 50% snížení počtu dnů bez bolesti hlavy za měsíc. Epizodická migréna je charakterizována až 14 dny bolestí hlavy za měsíc, zatímco chronická migréna se projevuje s více jak 15 dni s bolestí hlavy za měsíc.

Výzkum této oblasti bude pokračovat dále se zaměřením na nalezení vhodné intenzity a doby expozice zeleného světla.

Zdroj: ledinside.com