FotonMag

Kalifornská společnost Organic Lighting představila patentované modulární osvětlení FortaCast určené pro prakticky libovolné plochy, včetně veřejných chodníků a silnic. Světelné pruhy mají mít vysokou odolnost a možnost snadné údržby. Společnost oznámila jejich celosvětový prodej, takže se s nimi budeme setkávat třeba i v českých městech.

Světelné moduly jsou dostupné v rovných a zakřivených liniích, a to v interiérové i exteriérové verzi. Obě verze přitom mají hodně vydržet. Tělo modulů je tvořeno polymerbetonem, čočky jsou z tvrzeného skla. Moduly nevyžadují žádné sekundární pouzdro, lze je rovnou zalít do betonu nebo obdláždit.

FortaCast podle výrobce vydrží tlak přes 10 000 PSI (zhruba 70 MPa) a mají tak bez problémů přežít i velký silniční provoz. Dle standardu IP68 jsou voděodolné i při dlouhém ponoření, také by měly bez problémů přežít extrémně nízké i vysoké teploty.

Zdrojem světla jsou 24V Aqueon LED pásky navržené do náročných podmínek, s životností 60 000 hodin. Na výběr je několik variant osvětlení: čistě bílé osvětlení různých barevných teplot, stmívatelné bílé osvětlení s nastavitelnou barevnou teplotou nebo dokonce programovatelné RGB a RGBW pro vytvoření libovolné barvy. Spotřeba je poměrně nízká – 6 až 12 W/m.

Podle výrobce se LED pásky mohou po vypršení životnosti snadno vyměňovat skrze přístupové jednotky na konci linie. Přes ně jde pásky vysunout a nahradit novými – vodící lišta je za tímto účelem opatřena malými kolečky. Z jednoho takového bodu lze provést výměnu až 30 metrů LED pásku. Údržba tak může probíhat poměrně rychle a bez nutnosti dočasně uzavírat daný úsek.

Zdroje: led-professional.com, organiclighting.com

Představte si, že jedete autem po dálnici a na vašem čelním skle se v reálném čase promítá navigace, rychlost, vzdálenost od ostatních aut, informace o dopravním provozu a k tomu třeba ještě aktuální počasí. Ačkoli to byl ještě donedávna spíše sci-fi koncept, v současnosti už si hned několik technologických firem pohrává s myšlenkou, že by automobilová skla doplnila tzv. rozšířená realita (AR).

Americká startupová společnost Distance Technologies představila na kalifornském veletrhu Augmented World Expo prototyp právě takového zařízení AR. Na první pohled vypadá jednoduše, jedná se o větší LCD panel, který se odráží na čelní skle s reflexivní vrstvou. To je princip, s který už nyní testují i automobilky jako Volvo a Mercedes-Benz. Nicméně ty pracují pouze s malou plochou projekcí ve spodní části skla.

Prototyp od Distance Tech zřejmě pokročil o něco dál a promítá prostorový obraz. Využívá k tomu technologii, kterou již známe ze speciálních 3D monitorů, jež se obejdou bez speciálních brýlí. Staví na tzv. paralaxové bariéře, kdy pro pro každé oko zobrazuje mírně odlišné obrazy. To ještě doplňují trackovací kamery namířené na směr řidičova pohledu, aby mohly promítaný dvojitý obraz náležitě upravovat.

Ačkoli příchod takovéto technologie pochopitelně vyvolává obavy o silniční bezpečnost (informační přehlcenost a rozptýlení řidiče), momentálně jsou AR displeje do aut považovány za sektor se spíše slibnou budoucností. Někteří vývojáři dokonce argumentují, že přenesení navigace a jiných informací z různých malých displejů přímo na čelní sklo by naopak mohlo být krokem k lepší bezpečnosti.

Zdroj: ledinside.com

Díky jediné laserové diodě dokáže technologie LiDAR v reálném čase vytvářet poměrně přesný 3D scan prostředí. Právě proto je tento senzor zásadním prvkem pro budoucnost autonomních vozidel. A v současnosti už se začíná používat u robotů pro rozvážku jídla.

Prozatím takové roboty můžete potkat ve čtvrti Koreatown uprostřed Los Angeles, už brzy by se ale mohli rozšířit po celých Spojených státech a brzy na to nejspíš i v Evropě. Za projektem stojí americká startupová společnost Serve Robotics, která svoje roznáškové roboty testuje už na stovkách restauracích přes populární rozvážkovou službu Uber Eats.

Čtvrť Koreatown byla vybrána primárně proto, že se jedná o živé obchodní centrum, rostoucí rezidenční oblast. Především však poskytuje dobrou infrastrukturu chodníků, neboť na silnici roboti zatím nemohou. Firma očekává, že v roce 2025 už by se celková „flotila“ o velikosti 2 000 robotů měla používat v městech po celých USA.

Z hlediska technických parametrů je zatím známo pouze to, že roboti využívají senzory REV7 s dosahem až 400 metrů. Ty pochází od firmy Ouster, Inc. sídlící v San Franciscu, která se specializuje výhradně na výrobu LiDARů s vysokým rozlišením. Dalším významným partnerem je proslulý výrobce grafických karet NVIDIA, který se o AI robotiku zajímá už několik let.

Dle vyjádření společnosti se navíc jedná o jednoho z prvních dovážkových robotů, jež dosáhl autonomie 4. úrovně. Tím se má na mysli, že roboti již dokáží rutinně fungovat bez lidské intervence a spoléhají se čistě na vlastní schopnosti, co se týče bezpečného provozu.

Zdroje: serverobotics.com, ledinside.com

Jednou z hlavních nevýhod stávajících LCD displejů je jejich nižší jas a špatná viditelnost za slunečného dne. V tomto ohledu jsou lepší modernější OLED a MicroLED displeje. Nicméně američtí a tchajwanští vědci ze dvou spřátelených univerzit navrhli nové technické řešení, díky kterému by LCD displeje mohly z hlediska jasu zastínit ostatní technologie.

Pozastavme se na chvíli u toho, co je motivací pro vylepšování dékady staré technologie navzdory výskytu zajímavějších novinek. Tandemové OLED displeje mohou skutečně nabídnout velmi vysoký jas a perfektní zobrazení barev, na druhou cenu však mají nižší životnost a problém s tzv. vypalováním obrazu. MicroLED displeje tyto problémy sice překonávají, avšak na druhou stran jsou vysoce náročné na výrobu a tedy i velmi nákladné.

Nové řešení LCD displejů spočívá v tom, že se jako podsvícení použily MiniLED (velikost zhruba 100~200 µm, rozměrově tedy mezi MicroLED a běžnými LED). Ty navíc podsvěcují displej na základě dynamického tónového mapování (dynamic tone mapping), díky kterému lze například zvlášť zvýraznit detaily v oblastech s nízkou úrovní šedi, jako je třeba sníh pokrývající hory.

Podle výzkumníků z University of Central Florida a National Cheng-Kung University by díky tomu mohly tyto nové LCD displeje svým jasem a čitelností překonat konkurenční technologie – avšak s tím, že se zachová jejich nižší cena, dobrá odolnost a dlouhá životnost. Prototyp je však zatím ještě ve fázi testování a optimalizace, aby se předešlo problémům s posunem barev a ořezovým efektem (clipping effect).

Zdroj: ledinside.com

Ačkoli to tady v Evropě zatím nemusí být tolik vidět, průhledné LED displeje se rychle dostávají do popředí. Jsou lehké, nepůsobí tak rušivě jako běžné obrazovky a mají i nižší spotřebu energie. Také působí poměrně futuristicky a rozhodně přitáhnou pozornost lidí – použití tak nacházejí třeba v muzeích, ve výlohách, v turismu nebo i na pódiích, kde mohou napodobit efekt hologramu. Hlavním trhem průhledných displejů je momentálně Čína, následovaná Evropou, Amerikou a zbytkem Asie. V tomto článku se podíváme, co lze očekávat od tohoto prozatím ještě přehlíženého odvětví.

Navzdory četným výhodám průhledných displejů se i zde samozřejmě najdou určité technické nedostatky. Hlavním problémem je nalezení kompromisu mezi jasem, čirostí a úrovní průhlednosti těchto displejů. Proto existují různá technologická řešení: některé displeje mají podobu tenkých a ohebných plastových fólií s průhledností 70-95 %, jiné zase zasazují LED čipy mezi dvě vrstvy skla pro dosažení delší životnost a vyšší odolnosti vůči teplotám a prostředí.

Z hlediska typu LED se používají technologie OLED, micro-LED (<100 µm) i mini-LED (100-200 µm), nejslibnější budoucnost je ale přisuzována právě micro-LED, neboť dokáže poskytnout vysoký jas i vysoké rozlišení při zachování dobré průhlednosti. Hlavními výrobci průhledných micro-LED displejů jsou momentálně tchajwanská AUO, korejský Samsung, čínská Tianma a ještě jednou tchajwanský PlayNitride. Podívejme se pro ilustraci na některé z jejich projektů.

Displej od AUO nedávno využilo například Lenovo pro svůj unikátní notebook s průhledným displejem o rozlišení 720p (foto v úvodu). Kromě toho AUO poskytnul interaktivní průhledné displeje pro okna v automobilní i veřejné dopravu (vlaky, trajekty). V oblasti průhledných displejů pro automobily se obdobně pohybují i Tianma a PlayNitride.

Samsung je známý mimo jiné výrobou obřích komerčních displejů, proto tolik nepřekvapí, že se letos na veletrhu CES pochlubil průhlednými micro-LED displeji právě v této oblasti. Na třech vzorcích také demonstroval jeho výhody oproti průhledným OLED a LCD displejům.

Podle zprávy tchajwanského výzkumného institutu TrendForce dosáhla velikost trhu transparentních LED displejů za loňský rok 141 milionů dolarů. Na rok 2027 pak odhaduje jeho vzrůst na 238 milionů. Předvídá, že průhledné micro-LED displeje naleznou v budoucnu využití zejména ve venkovních reklamách a v informačních displejích chytrých aut (např. augmented reality heads-up displays – displeje rozšířené reality na čelním skle). Evropské, americké a japonské automobilky je dle odhadů začnou instalovat do svých aut již v letech 2026-2027.

Zdroj: ledinside.com

Čínská společnost Dreame Technology, jejíž specializací jsou primárně robotické i obyčejné vysavače, uvedla na trh robotickou sekačku Roboticmown A1. Ta je zajímavá zejména tím, jak využívá potenciál pokročilejších technologií, obzvláště senzor LiDAR. Jde o senzor, který využívá laserovou diodu k vytvoření 3D skenu prostředí, mimo jiné je zásadní pro vyvíjená autonomní vozidla.

Robotické sekačky na trávník jsou zvláštní segment produktů, který má dodnes značné nedostatky. Ve svých počátcích tyto vynálezy jen „hloupě“ jezdily po trávníku a náhodně se odrážely od překážek a napnutého obvodového drátu. Zhruba před 10 lety se objevily už trochu chytřejší sekačky, které dokázaly nějakým základním způsobem zmapovat pozemek, jezdit v naprogramovaných patternech a díky jednodušším senzorům se také vyhýbat překážkám. Obvykle však stále ještě vyžadují vodící drát.

Dreame zašel ve vývoji sekaček ještě o kousek dál právě využitím LiDARu. Díky němu dokáže sekačka v reálném čase vytvářet 3D sken prostředí v celkovém úhlu 360° x 59°, a to do vzdálenosti 70 metrů. Po docela věrném zmapování prostředí pak robot systematicky seká trávník v U-patternech, údajně se pohybuje s přesností na 1 cm. Díky LiDARu (v kombinaci s dalšími senzory a GPS) se tak sekačka obejde zcela bez vodících drátů. Také může dobře reagovat i na nečekaně vzniklé překážky, jako jsou domácí zvířata nebo odložené předměty. Sekačka se ovládá mobilní aplikací, která umožňuje definovat různé zóny zmapovaného pozemku a blíže nastavit chování sekačky v každé z nich.

Pochopitelně se nejedná levnou záležitost, v Česku se cena této sekačky pohybuje okolo 50 000 Kč, což je až dvojnásobek oproti stávajícím lepším modelům, které se většinou stále ještě neobejdou bez obvodového drátu a upevňovacích kolíků.

Zdroje: ledinside.com, dreametech.com

Světoznámá nizozemská společnost představila přenosnou čističku vzduchu Philips GoPure GP5611. Ta je designovaná tak, aby se vešla do držáků na nápoje v autech. Kromě filtrování prachu a alergenů z automobilových interiérů dokáže s využitím LED technologií ničit viry a bakterie.

Čistička sestává z několika funkčních jednotek. Základem je filtr na velmi jemné částice „SaniFilter Plus“. Ten podle sdělení společnosti Lumileds dokáže vychytat 99 % částic do velikosti 0,004 µm, což bylo testováno v německých laboratořích IUTA. Z interiéru auta tak může odstranit většinu běžných alergenů, jako jsou pyly, roztoči, spory plísní a zvířecí srst, ale také viry a bakterie.

Kazeta „HESAMax“ naplněná dvěma druhy sorbentů pak odstraňuje ze vzduchu chemikálie a nebezpečné plyny, včetně formaldehydu, toulenu a výfukových plynů. Uhlíková složka odstraňuje nepříjemný zápach.

Nakonec je zde ona část s UV-C LED. Ultrafialové záření typu C v rozmezí 100-280 nm vlnové délky je obecně známé tím, že dokáže ničit viry a bakterie. Použité ultrafialové diody nechala Lumileds otestovat v laboratoři KR Biotech Lab na účinnost vůči nechvalně proslulému viru Sars-CoV-2. V laboratorních podmínkách dokázaly během pěti minut zabít 99 % virů na Petriho misce.

Z hlediska údržby je potřeba vyměňovat filtr a cartridge se sorbenty přibližně jednou za rok při běžném užívání. Dle vyjádření představitele společnosti dokáže čistička profiltrovat vzduch v průměrném rodinném autě během 10 minut. Napájení je řešeno skrze USB

Zdroje: ledinside.com, lumileds.com

NASA už několik let používá LED osvětlení pro pokusy s pěstováním rostlin ve vesmíru, a to ve speciálním modulu na Mezinárodní vesmírné stanici. Nyní se chce o něco podobného pokusit na Měsíci.

Lidé naposledy stanuli na povrchu Měsíce v roce 1972, ale nejspíš už jste mohli zaslechnout, že let lidí na Měsíc je opět ve hře v rámci mise Artemis III. Podle momentálních informací k tomu dojde nejdříve v roce 2026. Až se tak ale stane, pak bude jedním z úkolů astronautů složit na Měsíci hortikulturní jednotku zvanou LEAF (Lunar Effects on Abricultural Flora), a to spolu s dalšími jednotkami pro měření seismické aktivity a dielektrických charakteristik.

LEAF bude zkoumat fotosyntézu, růst a systémové stresové reakce rostlin v podmínkách kosmického záření a nižší gravitace. Získaná data pak napomohou v porozumění možnostem pěstování plodin mimo Zemi. Kromě samotného růstu se projekt bude zajímat také o pohlcování CO₂, poskytování kyslíku rostlinami a čištění vody v podmínkách na Měsíci.

V plánu je pěstovat tři rostliny: brukev řepák (listová zelenina s olejnatými semeny), huseníček rolní (významná modelová rostlina pro vědecké experimenty, potenciálně i jedlá) a drobničku (vodní rostlina konzumovaná v některých asijských zemích).

Zdroje: ledsmagazine.com, nasa.gov

Ohledně venkovního LED osvětlení někdy zaznívá jistý druh kritiky, že vytváří světelný smog a narušuje život nočních živočichů, například netopýrů. Jak se však ukázalo v nové britsko-kyperské studii, tahle “rušivost” LED by někde mohla být i ku prospěchu.

Výzkum ukázal, že zelené LED připevněné na rybářské sítě mohou potenciálně plašit mořské želvy, rejnoky a jiné živočichy, které se do nich omylem zaplétají. Obzvláště ve středozemním moři jsou tyto vedlejší úlovky velmi častým problémem, který vede k soustavnému úbytku některých druhů. Odhaduje se, že jen na Kypru samotném takto ročně umře kolem 2800 želv. Navíc je to nákladné i pro samotné rybáře, kteří pak nechtěné živočichy musí rozplétat a přebírat.

Experiment mají na svědomí vědci z britské University of Exeter, kteří spolupracovali s menšími rybáři ze severní (turecké) části Kypru. Světelné zařízení převzali od britské společnosti Fishtek Marine, která se specializuje právě na takovéto světelné, akustické či pulzní plašičky pro rybáře. Konkrétně vyžili její upravené zařízení NetLight (na fokách). Technicky jde o zcela obyčejnou „blikačku“ na AA baterky ve vodotěsném pouzdře.

Výsledky studie poukázaly na pokles o 42 % želv a 50 % rejnoků nechtěně chycených do sítí. Světla zároveň nijak neovlivnila úlovek komerčně lovených druhů ryb. Jak už je to ale ve vědě běžné, do budoucna jsou žádoucí další studie provedené ve větším měřítku, které skutečnou funkčnost těchto zařízení dále ověří.

Zdroje: ledsmagazine.com, fishtekmarine.com, sciencedirect.com

Japonská společnost DOWA ELECTRONICS MATERIALS CO., LTD. vyvinula vysoce výkonnou sérii LED čipů vyzařující krátkovlnné infračervené záření (short-wavelenght-infrared, zkráceně SWIR). V oblasti vrcholu vlnové délky v rozmezí 1200 až 1900 nanometrů se údajně jedná o nejefektivnější produkt.

Série zahrnuje LED čipy s různými vrcholy vlnové délky a ve třech velikostech – 250 µm, 350 µm a 1 mm. Jeden milimetrový čip s vlnovou délkou 1350 nm například dokáže dosáhnout výstupního výkonu 170mW, což má být až dvakrát více než u dosavadních výrobků na trhu. Takovéto velké zvýšení může zlepšit přesnost analýzy a testování v rozličných aplikacích a snížit spotřebu energie.

Mezi hlavní využití tohoto druhu LED patří především agrikulturní/potravinová analýza (např. kontrola kvality ovoce) a medicínské využití. Obzvláště v oné druhé oblasti se do budoucna očekává významný rozvoj technologií, senzory na této vlnové délce dokážou pod kůží zaznamenat vodu, alkohol, glukózu, kyselinu mléčnou atp. Mohou tak mimo jiné nalézt vyžití v nositelných zařízeních, jako jsou chytré hodinky nebo chytré prsteny, kde je velikost a výkon zásadním parametrem.

Zdroj: led-professional.com