Philips chce zakázat málo účinné žárovky
Philips iniciuje ve Spojených státech legislativní kroky k zákazu klasických žárovek z důvodu jejich nízké účinnosti. Snahou je do 10 let (2016) plně přejít na nové druhy zdrojů světla a to jak v domácím tak v průmyslovém použití. V zásadě by to znamenalo konec klasické žárovky s wolframovým vláknem – své místo by uvolnila ve prospěch halogenových, zářivkových a LED zdrojů světla.
Uvádí se, že zhruba 22% elektrické energie v USA je spotřebováno zdroji světla, z čehož klasické vláknové žárovky tvoří zhruba 42%, tj. 9% veškeré elektrické energie je konzumováno klasickými žárovkami. Zvýšením světelné účinnosti těchto zdrojů na dvoj až trojnásobné hodnoty (zcela reálná hodnota) by vedlo ke snížení celkové spotřeby elektřiny o 3 až 6%. Pro přiblížení to odpovída ročním úsporám zhruba 18 miliard USD a energetické produkci 30 jaderných reaktorů nebo 80 uhelných elektráren. Vedlo by to mimochodem také ke snížení emisí oxidů uhlíku o 158 miliónu tun.
Výsledný časový rámec je kompromisem celé koalice organizací, kterou Philips vede. V Austrálii, která má podobný cíl, si vláda stanovila podstatně kratší realizační čas – do roku 2010. Philips chce iniciovat podobnou snahu i v rámci EU, nicméně zatím tak neučinil.
Nutno podotknouti, že Philips se v USA neshoduje s celým trhem. Například General Electric je naopak proti zákazu a slibuje v brzké době klasické žárovky s dvojnásobnou světelnou účinností oproti současným.
Zdroj: NYtimes.com
Domnívám se, že snaha Philipsu zavání plánováním ala RVHP neblahé paměti…
V okamžiku, kdy dokáží producenti nahradit klasickou žárovku světelným zdrojem srovnatelným v parametrech – rozměry, svítivost, patice, kupní cena, okamžitost startu a plného výkonu a výhodnějším v parametrech příkon a životnost, nemusí iniciovat žádné legislativní kroky. Spotřebitelé budou sami nakupovat pro ně výhodnější řešení.
Vše ostatní je podobný fantasmagorismus jako například výroba elektrické energie z biomasy. (Nebo třením ebonitové tyče liščím ohonem).
Comment by Vít Blaha — 19.3.2007 @ 1:27
Mam-li rici svuj osobni nazor, tak Philipsu jde primarne o zlepseni sve pozice vuci konkurenci a toto bere jako jeden z moznych postupu.
Nejvetsim problemem je asi cena – uzivatele kupuji to nejlevnejsi z kratkodobe horizontu – coz nikdy nebudou ty nejefektivnejsi vyrobky, ktere jsou vetsinou drazsi a dele vydrzi (byt jsou z dlouhodobeho horizontu ekonomictejsi)…
Comment by peta — 19.3.2007 @ 13:29
Dovolím si nesouhlasit – uživatelé se chovají velmi ekonomicky a ve velké většině používají ekonomické řešení.
Pokud uvažujeme ze “nejefektivnější výrobky” ty produkty, které mají nejlepší poměr příkon/světelný výkon, tak mnohdy nejsou ekonomičtější ani ve zcela dlouhodobém horizontu!
V každé domácnosti existuje několik svítidel, které jsou osazeny klasickými žárovkami – toalety, chodby, sklepy apod. a kde cena sestavy svítidlo + světelný zdroj se dnes může pohybovat v desetikorunách, až několika málo stovkách. S průměrnou délkou svícení v úrovni minut denně se z ekonomického hlediska nevyplatí volit jiný “efektivnější” světelný zdroj.
Chtěl jsem říci, že direktivním zrušením klasických žárovek (což je samozřejmě možné) se žádných pozitivních kroků nedosáhne.
P.S. Sám svítím na toaletě již 4 roky svítidly s LED o celkovém příkonu 4 W.
Comment by Vít Blaha — 19.3.2007 @ 16:25
Ad priklad s efektivnosti v mene casto pouzivanych prostorech – souhlas, mate pravdu.
V takovych pripadech je efektivnejsi sviceni (ne nutne ekonomictejsi) veci osobni volby, ale je pravda ze napr. do sklepa bych se asi bal dat cokoliv vic nez klasickou zarovku (stejne i tu obcas nekdo ukradne)….
Comment by peta — 19.3.2007 @ 22:03
No a co ekologicke naklady?
sam pouzivam hojne zarivky ale parkrat jsem se zamylslel na naklady na ekologickou likvidaci zarivek, ktere se sroubujou do patic Exx. Podivejte se na klasickou zarovku (Sklo, kov,..wolfram) naklady na likvidaci jsou podle me velmi male – vse se da zrecyklovat. A ted z ceho je slozena zarivka. Soustu plastu na obal, nakaldy na vyrobu plosneho spoje, osazeni, pajeni, vyroba soucastek,… to vse se krom vyrobu musi take zlikvidovat vcetne toho skla trubic s vnitrni upravou.
Kolik ekologicka likvidace stoji penez a energie? nejsou si potom oboje zarovky rovny?? nevim mozna to jsou jen blbosti ale docela by me zajimalo kolik jedna zarovna stoji vyrobit a prosvitit a spotrebovat na likvidaci. tak jak to je s zarivkama(kolik ony potrebuji na vyrobu a sviceni a likvidaci)? Bojim se aby potom si zarovky s zarivkama nebyly rovny :-(
Jak to je s LED svetly? Tam si myslim ze by mohly byt nakaldy na vyrobu i likvidaci mensi ted jen jakou maji svitivost a spotrebu. joo a jeste pockat az se budou prodavat za realnou cenu ne za 10x ceny kterou jsou lidi ochotni akceptovat.
Comment by tt — 30.3.2007 @ 9:38
Co se tyce ekologicke likvidace jsou na tom IMHO LED velmi dobre – neobsahuji tezke kovy, splnuji normy RoHS. Ucinnost maji nove LED stejnou, ne-li lepsi, jako zarivky (fluorescentni zdroje svetla). Pokud vyvoj pujde smerem kterym vyrobci LED naznacuji, tak do dvou let tu mame LED zdroje svetla ktere budou efektivnejsi nez fluorescentni zarivky, cca stejne efektivni jako sodikove vybojky – s rozdilem plynule regulace vykonu, bez problemu s balastem a meneni na vysoke napeti a podobne. Poslednim rozhodne ne zanedbatelnym problemem je cena – ktera je stale relativne vysoka. Nicmene myslim si, ze je to spis otazka economy of scale…
Comment by peta — 30.3.2007 @ 9:46
LED ma problem ten, ze emituje pouze malou cast spektra, takze dlouhodobe uzivani by vedlo pouze k masovym problemum s ocima. Za snahou Philipse bych nehledal zadne spasne a vzletne myslenky, ale pouze snahu jak z nevyhodneho obchodu se zarovkami udelat opet vynosny byznys. Vzdyt jedna zarovka stoji 20,- ale sporiva, tak tu Philips prodava uz za 200,- inu byznys je byznys … Navic zarivky blikaji (ano i ty vysokofrekvencni), nekteri lide jsou citlivi na svetlo ze zarivek a halogenu. A ruku na srdce, jsou domacnosti skutecne takovymi zrouty energie? Nejsou to spise administrativni budovy, kde musi jet klimatizace nonstop bez ohledu na rocni dobu, kde se sviti 24 hodin denne? Nemela by se spise zakazat stavba techto sklo-zelezo-betonovych sarkofagu?
Comment by jirka — 10.5.2007 @ 23:59
Muzu se zeptat z jake studie cerpate informaci ze LED jsou pri dlouhodobem uzivani zdravi (ocim) skodlive?
Comment by peta — 11.5.2007 @ 0:36