FotonMag

Mezi zobrazovacími technologiemi používanými v televizích a monitorech dnes často narazíme na obrazovky OLED a QLED. Ačkoli oba názvy vypadají velice podobně, dokonce až zaměnitelně, ve skutečnosti se ale jedná o propastně odlišné technologie. Pojďme se podívat na rozdíly mezi nimi.

Princip QLED

LCD “sendvič” se žlutou vrstvou kvantových teček

Hlavní rozdíl mezi oběma technologiemi spočívá v tom, jak je produkováno světlo a barvy. Začněme u technologie QLED. S tímto obchodním názvem přišel Samsung v roce 2017 a vlastně je tak trochu zavádějící. V jádru se totiž jedná o klasickou technologii tekutých krystalů LCD, která zaplavila svět už v průběhu nultých let. LCD displeje si lze představit jako takový sendvič několika vrstev, které proměňují jednolité bílé LED podsvícení na jednotlivé barevné pixely. Odtud tedy pochází ono „LED“ z názvu QLED.

Zbývající „Q“ potom odkazuje na novou inovativní vrstvu ve zmíněném „sendviči“ – vrstvu Quantum dots. Kvantové tečky jsou mikroskopické molekuly, které po zasažení paprskem světla emitují odlišně zabarvené světlo – červené, zelené nebo modré. Toto světlo následně prochází klasickou LCD vrstvou, která z barev vytvoří konečný obraz. Výhodou této nové vrstvy je rozšíření používaného barevného spektra i výrazné snížení energetické náročnosti.

Princip OLED

Oproti tomu obrazovky OLED už nemají s technologií LCD vůbec nic společného. Zde světlo produkují přímo jednotlivé pixely obrazovky, tvořené zpravidla trojicí velmi malých zdrojů červené, zelené a modré barvy. Světlo zde vytváří tzv. organické LED, tedy specifický typ diod, které k elektroluminiscenci místo anorganických látek (třeba AlGaAs) používají složitější organické molekuly, například Al(C₉H₆NO)₃.

Jelikož OLED displeje nepotřebují podsvícení, dokážou být extrémně tenké. Až do roku 2022 byl jediným výrobcem OLED panelů korejský technologický gigant LG. Aby to ale nebylo až tak jednoduché, Samsung nedávno přišel s novým hybridem QD-OLED, ten teď ale ponechme stranou.

Srovnání kvality QLED a OLED

Šéfredaktor a dlouhodobý recenzent technologického magazínu CNET David Katzmaier přinesl na základě vlastní expertízy vzájemné srovnání obou technologií:

• Všechny OLED TV mají podobně vysokou úroveň celkové obrazové kvality, kdežto u QLED obrazovek se kvalita hodně odvíjí od ceny produktu – zlepšení kvality zde není dáno ani tak nějakými kvantovými tečkami, ale je závislé na celkovém provedení produktu, zejména co se týče podsvícení.
• Z hlediska kontrastu a úrovně černé barvy mají bezkonkurenční výhodu OLED obrazovky, protože dané pixely se jednoduše vypnou. Propracovanější QLED sice dokážou vypnout část podsvícení a dosáhnout tak docela věrohodné černé barvy, přesto to není úplně dokonalé a kolem jasnějších částí obrazu se vytváří „blooming“ efekt.
• Co se týče jasu, zde vedou QLED i klasické LCD obrazovky. To může být výhoda ve velmi prosvětlených místnostech, za běžných podmínek však na tom nijak zvlášť nezáleží.
• V uniformitě a pozorovacím úhlu jsou zase jednoznačně lepší OLED obrazovky, protože vyzařují pixely přímo ze samotných diod blízko povrchu, což podporuje sledování i ve velmi ostrých úhlech. I ty nejlepší LCD a QLED obrazovky trpí v principu tím, že jejich světlo vychází až ze zadní části zařízení a prochází přes celou řadu různých filtrů.
• Rozlišení, barvy, video processing a další podobné parametry jsou u OLED i QLED prakticky stejné. Žádná z technologií v tomto ohledu nemá žádnou závratnou výhodu, snad jen novější hybridní obrazovky QD-OLED by mohly mít lepší barvy.

Z celkového srovnání tak dle Katzmaiera vychází mnohem lépe OLED. Dalo by se pouze namítnout, že mohou více trpět “burn-in” efektem, kdy na obrazovce zůstávají vypáleni „duchové” statických prvků na obrazovce (loga, textové panely atp.). Podle experta to však hrozí jen v případě, že by programy zůstávaly zapnuty denně po několik hodin bez jakéhokoli přepínání.

Zdroje: ledinside.com, cnet.com