FotonMag

V nové studii amerického Centra pro výzkum osvětlení, bylo prokázáno, že krátké vlnové délky světla můžou zvýšit účinky hormonu kortizolu, který je důležitý pro celodenní zvládání stresu a to zvláště u studentů trpících nedostatkem spánku. Studie také prokázala, že účinky hormonu ovlivňuje i snížená večerní expozice světla.

Téměř 70% všech dětí základních škol nedosahuje nutných 8 hodin kvalitního spánku, toto omezení spánkového harmonogramu je spojováno s častými depresemi a dalšími problémy dospívání.

Studie měřila hladinu kortizolu, hormonu produkovaným nadledvinkami, během 24 hodinového cyklu. Kortizol probuzení (CAR) je během dne na velmi nízké hranici, minima dosahuje ve večerních hodinách. Během noci se hladina zvyšuje a maxima dosahuje asi 30-60 minut po probuzení. Vyšší hladina CAR podle výzkumu způsobuje snadnější zvládání stresu a stresových situací.

Kromě zvýšené hladiny CAR, modré světlo potlačuje i tvorbu nočního hormonu melatoninu, který spouští fázový posun biologických hodin. Účinky světla na jiné biomarkery, indikátory biologických stavů, nebyly prozatím hlouběji studovány.

Samotná studie probíhala u dětí mezi 12 -17 let, kdy pomocí dimesimetru, speciálního přístroje vyrobeného pro tyto účely, bylo sledováno cirkadiánní světlo a úroveň jejich aktivity během dne. Každému účastníkovi bylo dovoleno spát pouhé 4,5 hodiny a pravidelně byly měřeny hodnoty hormonů v šeru nebo pod osvětlením modrým světlem (intenzita 40 luxů, 470 nanometrů).

Podle slov Mariana Figueira, koordinátora programu Light and health, který se na studii podílel, bylo jasně prokázáno, že již nízké intenzity modrého světla zvyšují hladinu CAR u adolescentů, kteří byli omezováni v délce spánku. “Ranní světlo pomáhá probudit tělo, když je potřeba být aktivní a jedinci tak budou lépe připraveni na jakékoliv zátěžové či stresové situace”.

Zdroj: ledsmagazine.com